HOMELAND: kombinace básně, hry a hudby. Podmanivá a okouzlující kombinace!!
HOMELAND byl konceptuální projekt, se kterým v roce 2007 podnikla Laurie Anderson světové turné, aniž předtím vyšlo album samotné... Mimochodem, slibované stejnojmenné 2cd nespatřilo světlo světa doposud - tedy každý, kdo nebyl na pražském koncertě, by měl litovat...
Já tam byl!!
Navzdory jazykem (!!) nesdělitelnému a nezprostředkovatelnému zážitku tu nabízím texty skladeb z tehdejšího koncertu. Ta hudba a obrazy byly krásné...
1. SKŘIVAN
V jedné prastaré hře se vypráví příběh o ptácích nazvaný „Ptáci“
A je to krátký příběh z dob před začátkem světa
Z dob, kdy nebyla žádná země – žádná pevnina.
Všude byl jen vzduch a ptáci.
Ptáci tvořili ve vzduchu obrovské obrazce...
Jenže nebylo kde přistát.
Protože tam nebyla žádná pevnina!
Tak museli pořád kroužit.
Protože to bylo ještě před začátkem světa.
A roční období se střídala a světlo sílilo.
A hluk byl ohlušující. Všude samí zpívající ptáci.
Miliardy a miliardy ptáků.
A jednou z nich byla samička skřivana, které jednoho dne zemřel otec.
Což byl velký problém, protože co měli dělat s jeho tělem? Byla to závažná otázka – nová otázka. To tělo nebylo kam dát, protože neexistovala země.
A všichni se snažili pět nebo šest dní vymyslet, co s tělem udělat.
S řešením nakonec přišla samička skřivana: Rozhodla se, že svého otce pohřbí dozadu za hlavu. A to byl počátek paměti.
Do té doby si totiž nikdo nic nepamatoval.
Všichni pořád jen létali v kruzích. Pořád létali v obrovských kruzích.
2. PROČ NÁS LIDÉ NENÁVIDÍ?
Dovolte mi vypálit město Dovolte mi upálit dítě
Dovolte mi rozstřílet pár aut. Protože já jsem záporňák
Dovolte mi vyhodit do vzduchu vaše kostely Dovolte mi vyhodit do vzduchu vaše mešity
Všechny vaše vládní budovy. Protože já jsem záporňák
Dovolte mi zfalšovat vaše volby Dovolte mi vzít si všechnu vaši ropu
A nemáte ještě něco? Jsem záporňák Jsem záporňák
Jsem voják štěstěny Nechte mě střílet
Namiřte mnou na cokoli Zastřelím kohokoli
Dejte mi iPod Dovolte mi poslouchat rap
Sežeňte výtisk Hustleru. Dejte mi ho do batohu
Protože já jsem záporňák Protože já jsem záporňák
Dovolte mi je poslat přímou cestou do pekel protože já jsem ztělesněním svobody
Věřím v Krista A věřím v naši vlajku
A věřím v demokracii A ve všechny svobody, které máme.
Ale myslím, že pro tuto chvíli Musí jít stranou
Není tu místo pro svobodu. V každodenní realitě války
3. POMÍJIVÝ ŽIVOT
Proplouvám tímhle pomíjivým životem
Procházím tímhle pomíjivým životem.
Myši trvá velmi dlouho, než si uvědomí, že je v pasti
ale když se tak stane, něco uvnitř ní se začne nezadržitelně třást.
Třeseme se strachy. Strach se rozhoří
Diamantové dveře. Lidská touha.
Proplouvám tímhle pomíjivým životem
Procházím tímhle pomíjivým životem.
A babička s výrazným make upem, který nikdy nepoužívala
leží ve své zářivě černé rakvi, která vypadá jako piáno
Ustlala si v mém uchu
Ustlala si v mém uchu
a každou noc slyším
Proplouváme tímhle pomíjivým životem
Procházíme tímhle pomíjivým životem.
Když doktor říká „Blahopřeji! Je to kluk!
kam mizí všechny ty vysněné holčičky-ty potenciální klenoty?
Lorraine a Susan s hnědýma očima
a rozkošná Irene a krásná, ale těžko zvladatelná Betty
a malinká Juanita?
Proplouvají tímhle pomíjivým životem
Prochází tímhle pomíjivým životem.
Zvýšená pozornost Spravedlnost a poctivost
V tomhle pomíjivém životě
Narušená rovnováha Padáme jako světlo
Dopadáme na vodu V tomhle pomíjivém životě
Jako světlo padáme na vodu Voda se mění v led
Všechno se neustále mění V tomhle pomíjivém životě
4. JENOM ODBORNÍK
Jenom odborník může mluvit o problémech
Protože polovinou problému je jeho rozeznání
Jenom odborník může mluvit o problémech
Jenom odborník může mluvit o problémech
Takže když o nějakém problému žádný odborník nemluví
Je ten problém dvojnásobný
Protože jenom odborník může mluvit o problémech
Jenom odborník může mluvit o problémech
V Americe máme rádi řešení. Rádi řešíme problémy.
A je tu tolik společností, které nabízí řešení...
Společnosti, které se jmenují třeba řešení pro vaše mazlíčky, řešení pro vaše vlasy
řešení vašich dluhů – řešení světových problémů – řešení sushi
Společnosti plné odborníků připravených vyřešit tyhle problémy
Protože jenom odborník může mluvit o problémech
Jenom odborník může mluvit o problémech.
Vezměte si třeba, že by si Vás pozvala Oprah, ale vy byste neměli žádný problém, ale chtěly byste tam vystoupit, takže byste nějaký potřebovali
a tak byste si nějaký vymysleli, ale protože nejste odborníky na problémy, asi by nebyl dost uvěřitelný
takže by se na to přišlo
a byli byste odhaleni
a museli byste se se sklopenou hlavou omluvit a prosit publikum za odpuštění
Jenom odborník může mluvit o problémech
Jenom odborník může mluvit o problémech
A tyhle pořady, které se snaží řešit Vaše problémy,
se zabývají hlavní otázkou: Jak to mohu zvládnout? Jak mohu získat kontrolu?
Ale nezapomínejte, že tohle je otázka pro pravidelného diváka – který stěží vyjde s tím, co má ... který se dívá na pořady o lidech s problémy ... který je jedním z 60% americké populace, které dělí 1,3 týdne...1,3 výplaty... od bezdomovectví
prostě člověk s problémy...
Takže když odborníci řeknou, že musíme najít jádro problému...
že musíme získat nad problémem kontrolu, protože když nad ním získáte kontrolu, můžete jej vyřešit
Často to vůbec nefunguje, protože ta situace je
Zcela nekontrolovatelná
Protože jenom odborník může mluvit o problémech
Jenom odborník může mluvit o problémech
Jenom odborník může mluvit o problémech
Kdo vlastně jsou tihle odborníci? Odborníci jsou obvykle samozvanci či volení úředníci nebo lidé zruční v technikách prodeje
samouci či vyškolení lidé, kteří se zaměřují na věci, které lze chápat jako problémy. Ale někdy ty věci vlastně problémy nejsou. Ale odborník je člověk, který studuje problémy a snaží se je řešit
Odborník je člověk, který má pojištění pro případ zanedbání povinné péče
protože řešení samo se často promění v problém
Jenom odborník může mluvit o problémech
Jenom odborník může mluvit o problémech
Jenom odborník může mluvit o problémech
A když je někdy opravdu strašné horko a leden se promění v červenec
a není žádný sníh a obrovské vlny ničí města
a všude řádí hurikány, tak všichni ví, že je to problém
Ale když někdo z odborníků řekne, že to není problém, a když i ostatní odborníci
tvrdí, že to není problém, nebo vysvětlují, proč to není problém, tak to prostě...
není ... problém.
Ale když odborník řekne, že to je problém, a natočí o tom film a získá za něj Oscara, tak všichni ostatní odborníci musí připustit, že to nejspíš problém bude.
Jenom odborník může mluvit o problémech
Jenom odborník může mluvit o problémech
Jenom odborník může mluvit o problémech
A když jedna země může vpadnout do druhé, kterou převálcuje
a zničí a zpustoší a vyvolá v ní občanskou válku
a odborníci řeknou, že to není problém, a když všichni souhlasí, že oni jsou odborníci, kteří dokáží rozeznat problém, tak tenhle vpád prostě není problém.
A když nějaká země mučí lidi a bezdůvodně či bez soudu zadržuje své občany
a zřizuje vojenské soudy, tak to taky není problém, dokud nějaký odborník neřekne, že to začíná problémem zavánět.
Jenom odborník může mluvit o problémech
Jenom odborník může mluvit o problémech
Jenom odborník může mluvit o problémech
Protože jenom odborník může mluvit o problémech
Protože polovinou problému je jeho rozeznání.
A jenom odborník může mluvit o problémech.
Jenom odborník může mluvit o problémech.
5. MOŽNÁ KDYŽ SE MI PODAŘÍ
Možná když se mi podaří... možná když se mi podaří usnout
Tak se rozjede večírek
Vykořenění Američané poletují ve větru
Ale když se setkají s pravdou, tak to poznají
Možná když se mi podaří Možná když se mi podaří Možná když se mi podaří usnout
Tak se rozjede večírek
Vykořenění Američané poletují ve větru
Ale když se setkají s pravdou, tak to poznají
Možná když se mi podaří Možná když se mi podaří usnout
Tak se rozjede večírek
6. KRÁTKÝ PÁD
Soustředění. Vyprázdni svou mysl.
Zapomeň na celý svět.
Zadrž dech. Zadrž dech. Zavři oči.
Skály a kameny. Zlámané kosti.
Všechno se nakonec přivleče domů.
Promiň, jestli nesplňuji tvá očekávání.
Promiň, jestli nesplňuji tvá očekávání.
Soustředění. Vyprázdni svou mysl.
Zapomeň na celý svět.
Skály a kameny. Zlámané kosti.
se nakonec přivlečou domů.
Přivlečou se. Přivlečou se.
Přivlečou se domů.
Přivlečou se. Přivlečou se.
Přivlečou se domů.
Přivlečou se. Přivlečou se.
Přivlečou se domů.
7. TUVANSKÁ SMYČKA
Jsem dáma a chystám se vyjmenovat všechny možné druhy děvek
Támhle je jedna děvka a druhá děvka. Copak vám se nelíbí děvky?
Támhle je jedna děvka a druhá děvka
a taky ta, co se tváří jako dáma.
Není to legrační? Copak dámy nejsou hloupé?
Ale já jsem dáma. Jste si jistí, že jsem dáma? Samozřejmě, že jsem dáma.
Jsem dáma, protože vím, co taková děvka dělá.
Vím, jak taková děvka vchází do hotelu Beverly Hills
Copak vám se nelíbí hotel Beverly Hills?
Copak vám se nelíbí, jak mě znají v hotelu Beverly Hills?
Copak vám se nelíbí ten pocit, když nevíte, jestli se mi zamlouváte nebo ne?
Copak vám se nelíbí ten pocit, když nevíte, jestli chcete být děvkou nebo ne?
Chtěli byste být děvkou?
Chtěli byste, abych zařídila, abyste byli děvkou?
Nezařizuji to právě teď?
8. BOZI SPODNÍHO PRÁDLA
Přemýšlím o těch obrovských lidech nahoře na billboardech...
Však víte, které myslím – ty obrovské lidi ve spodním prádle,
Kteří mají hlavy ve výšce druhého podlaží. A obrovské oči a dokonalé nohy.
A jsou všude... namalovaní na zdech domů...
Na jasně osvětlených billboardech. Však víte, o kom mluvím.
Mluvím o bozích spodního prádla.
Oni jsou ohromní a jsou všude...
V Houstonu a na Broadway... v centru města... podél dálnic...
A jsou tam celé dny i noci... bez ohledu na počasí – v mlze
- ve sněhu – a během slunečných dnů...
jen se podívejte: obrovští a dokonalí.
A někdy se baví v klubu nebo se jen tak povalují a pijí různé minerálky- ...ale pořád ve spodním prádle.
A v mém snu slezou z billboardů a začnou se ve svém obrovském spodním prádle procházet městem. A jsou ohromní.
Prostě se dostanou ven z těch billboardů. A hned míří do rušných bulvárů. A všichni se jim musí vyhýbat
A jen oni mají přesně tu správnou velikost – tu správnou velikost do města...
Jen oni jsou dost velcí na to, aby se dostali všude.
A jsou připravení na všechno.
A říkají: Koho to zajímá? Koho to zajímá? Jsme bozi spodního prádla.
9. SMUTNÁ
Jdu obklopena duchy
Jdu obklopena duchy
Můj otec s diamantovýma očima
Jeho hlas v životní velikosti
Říká mi pojď za mnou. Pojď za mnou.
Chodím se klouzat tam, kam jsem se schovávala
Když mi bylo smutno.
Můj otec s diamantovýma očima
Ve starém červeném kabátě, dvakrát větším než on
Říká mi pojď za mnou. Pojď za mnou.
Sejdeme se u jezera. Sejdeme se u jezera.
Budu tam. Budu tam.
Chodím se klouzat tam, kam jsem se schovávala
Když mi bylo smutno.
Kdybych tak měla čas na to
Abych ti řekla, jak jsem utíkala
Temnotě
Myšlenkám
Chodím se klouzat tam, kam jsem se schovávala
Když mi bylo smutno.
Jdu obklopena duchy
10. POVOLÁVEJTE JE
Viděli jste tu fotku, co byla před několika týdny na titulní stránce Timesů?
Byla na ní dívka, která objímala svého tatínka. Vzhlížela k němu a plakala.
Kolem pobíhali vojáci a vypadalo to jako nějaké náborové centrum.
Pak jsem si přečetla popisek a zjistila, že rukuje ta dívka.
A ona měla takovou dětskou tvářičku a mluvila o tom, že narukovala, aby mohla na vysokou, protože jinak by neměla, jak ji zaplatit.
A já myslela na všechny ty irácké děti v uniformách a palestinské děti, které páchají sebevražedné útoky, na tuhle válku dětí – tohle tažení dětí. A všechny armády pořád snižují požadavky, aby do nich mohl vstoupit každý – pokud jste odhodlaní... tak žádný problém. Jen pojďte... Je to dobrý obchod.
Trh pořád roste. Velké stroje kontrolují moře a vzduch
Ty velké stroje se musí někam vejít
Takže je povoláváme pořád dál, povoláváme je pořád dál. Za jakoukoli cenu
A když se vám to nelíbí, můžete odejít nebo prostě držet hubu
A potom se vynořují otázky jako: Copak byla ústava sepsána neviditelným inkoustem?
Copak jsme tu všichni přestali myslet? Začíná se tahle velká loď potápět?
Dokonalé atomové zbraně. Připravené k boji. Vražedně krásné. Samozřejmě, že děláme dobře
Vítejte – vítejte – vítejte do americké noci.
Tak je povoláváme pořád dál, povoláváme je pořád dál. Za jakoukoli cenu
Tom Paine napsal svůj první bestseller v těžkých dobách během revoluce, kdy jsme prohrávali a všichni vojáci dezertovali. Vzdávali se. Ta kniha se jmenovala Zdravý rozum a byl to vlastně takový seznam otázek. A jedna z nich byla:
Copak to dává rozum, aby ostrov vládnul kontinentu? A každý říkal hmmm a připojoval svůj podpis.
A dnes se můžete ptát: Copak to dává rozum, aby jedna země vládla celému světu?
Ale na vaší odpovědi nezáleží. Nezáleží na tom, co si myslíte. Nezáleží na tom, koho volíte
Povoláváme je pořád dál, povoláváme je pořád dál. Za jakoukoli cenu.
Chystáme se do neznámých zemí. Mělo by to být výnosné.
Když vidíme místa, která nejsou svobodná, chceme je svobodě naučit
Vpadneme do nich. Začínáme bojovat. Vražedně krásní. Samozřejmě, že děláme dobře
Vítejte – vítejte – vítejte do americké noci.
Povoláváme je pořád dál, povoláváme je pořád dál. Za jakoukoli cenu.
Povoláváme je pořád dál, povoláváme je pořád dál. Za jakoukoli cenu.
Mysleli jste si, že některé věci zmizely jednou provždy. Ty jako ve středověku.
Popravování a věšení a lidé v klecích.
Najednou jsou ale všude kolem A najednou jsou v pořádku
Vítejte do americké noci.
Povoláváme je pořád dál, povoláváme je pořád dál. Za jakoukoli cenu.
Povoláváme je pořád dál, povoláváme je pořád dál. Za jakoukoli cenu.
11. SKVĚLÝ
Neznámé parfémy. Dlouhé prázdné pokoje
Neznámé parfémy. Dlouhé prázdné pokoje
Nastal ten skličující den a trval celou noc.
Nudný a tichý. Nekonečné stmívání.
Ale sláva tomuhle dni. Sláva mu! Byl
Svým způsobem skvělý. Svým způsobem skvělý.
Susan je tak hrozná, nenávidím tu její hloupost
Jimmy je tak vášnivý, tak sarkastický, tak zlý
Má matka je chladná a můj otec je mrtvý.
Můžu ho vidět jen vzadu ve své hlavě
Carole je blázen, miluje Teda
Co ale člověk nadělá, co může říct? Oni jsou
Svým způsobem skvělí. Svým způsobem skvělí.
Každý dělá to, co si myslí, že je správné
Muž, žena, dítě hledající světlo
Ale potom se všechno to konání dobra změní v boj.
Hromada těl hořících jasným plamenem.
Ale sláva téhle noci. Tomuto tragickému dni.
Svým způsobem skvělému. Svým způsobem skvělému.
Slova padají a rozbíjí se o zem
Jako něco ztraceného a nalezeného
Slova padají. Nemají žádný význam. Vůbec žádný.
Ale sláva těmhle slovům – protože říkají, že jsou
Svým způsobem skvělá. Svým způsobem skvělá.
Neznámé parfémy. Dlouhé prázdné pokoje.
Neznámé parfémy. Dlouhé prázdné pokoje. Jsou
Svým způsobem skvělé. Svým způsobem skvělé.
Všechny temné sny vyklouzávají z polosvěta
Vstříc jasné záři televizoru
A říkají: hmmm tohle je na mě nějak moc temné... Jsou
Svým způsobem skvělé. Svým způsobem skvělé.
12. ZÁPLAVA
V teletropech je hrozné horko
Čekáme na bouři. Čekáme na bouři
Každý záběr vyvolává znepokojení
Zvěsti o rozpadajícím se světě
V teletropech je hrozné horko
Chátrání je napůl krásou
Ztroskotali jsme v rozpadajícím se světě
Čekáme na bouři
Necháme se spláchnout. Necháme se spláchnout
V teletropech je hrozné horko
Strach je napůl zábavou
Výjevy zatopeného světa
Necháme se spláchnout. Necháme se spláchnout
Čekáme, až se zvedne vítr
Čekáme na bouři
Čekáme na bouři
Zvěsti o rozpadajícím se světě
Necháme se spláchnout. Necháme se spláchnout
Protože v teletropech je hrozné horko
Chátrání je napůl krásou
Teplota pořád stoupá
Zvěsti o bouři.
13. TĚLA V POHYBU
Jsme ztělesněním pohybu
Jsme těla v pohybu. Jsme těla v pohybu.
Kopeme na dně oceánu. Směřujeme ke hvězdám
Vlastníme měsíc a zemi. Jsme pány Marsu
Jsme těla v pohybu.
Jsme ztělesněním pohybu
Naši předkové se krčili v jeskyních
Vystrašení z temnoty a hřmění
Zahalení do černé magie a vzteku. Byli otroky vlastního hladu.
Ale my létáme nad horami v letadlech. Víme všechno o čase a velkých číslech.
Jsme těla v pohybu.
Jsme ztělesněním pohybu
Víříme v soumraku. Naše oči a uši jsou obrovské
Víříme v soumraku.
Setřásáme ze sebe barvy. Pohybujeme se ve světelných letech
Jsme těla v pohybu. Jsme těla v pohybu.
Loď, ve které se každou noc plavíme
Nás veze – nevíme kam
Napříč krajinou lásky.
Příběhy milenců se odehrávají mimo čas
Víříme společně. Víříme v kruhu společně.
Jsme těla v pohybu. Jsme těla v pohybu.
Jsme ztělesněním pohybu
Mysli na to, co chceš, na své touhy a tajné sny
Symboly, kódy, iluze – zjisti, co znamenají
Jsme těla v pohybu. Jsme těla v pohybu.
Kopeme na dně oceánu. Směřujeme ke hvězdám
Vlastníme měsíc a zemi. Jsme pány Marsu
Jsme těla v pohybu. Jsme těla v pohybu.
Jsme ztělesněním pohybu
Jsme ztělesněním pohybu
14. PTÁCI LÉTAJÍCÍ PO NEBI
Ptáci létající po nebi. Létající nad městy. Létající nad horami
Kolem poletuje sníh. Kolem poletuje sníh. Kolem poletuje sníh.
Dopadá na cirkus. Dopadá na cirkus.
Měsíc létající po nebi. Plující nad širými pláněmi. Nořící se do oceánů.
Ptáci létající po nebi. Létající nad městy. Létající nad horami
Kolem poletuje sníh. Kolem poletuje sníh. Kolem poletuje sníh.
Dopadá na cirkus. Dopadá na cirkus.
Kolem poletuje sníh. Kolem poletuje sníh. Kolem poletuje sníh.
Dopadá na cirkus. Dopadá na cirkus.
15. ZTRACENÉ UMĚNÍ KONVERZACE
Ona předstírala, že je filmová hvězda.
On předstíral, že je král.
Ona předstírala, že je baletka
On předstíral, že umí zpívat
Ztracené umění konverzace.
Ztracené umění konverzace.
Ztracené umění konverzace.
Ona předstírala, že byla v Anglii
On předstíral, že je doma
Ona předstírala, že je renegátka
On předstíral, že je sám
Ztracené umění konverzace.
Ztracené umění konverzace.
Ztracené umění konverzace.
A já předstírám, že mě miluješ
A ty předstíráš, že o mě stojíš
A já předstírám, že jsem šťastná
A ty předstíráš, že tu jsi.
Ztracené umění konverzace.
Ztracené umění konverzace.
Ztracené umění konverzace.
Tamten ptáček věří, že je čmelák
Modrý had předstírá, že umí mluvit
Tamten vlk vyje jako sova pálená
Tamta vrba na mě celou noc mluví.
Ztracené umění konverzace.
Ztracené umění konverzace.
Ztracené umění konverzace.
16. OBRÁZKY A VĚCI
Začalo to kvůli penězům. Začalo to dnem, kdy Nixon připravil celou zemi o zlatý standard a peníze se proměnily v pouhá čísla poletující kyberprostorem.
Dosáhli jsme zcela nové úrovně abstrakce.
Potom zmizely desky. A po nich obchody s deskami a telefonní budky.
Ulice ztichly, protože děti byly nemocné z toho, jak se skoro úplně přestaly hýbat. Všechny děti byly tlusté a nemocné, pořád kýchaly, dusily se vzduchem.
Všude byly obrázky, které začaly nahrazovat věci.
Všude, kam jste se podívali, byly obrazovky.
Musím říct, že obdivuji vaše puritánství. To bývaly časy, když takhle tancoval každý. A poslední písnička, kterou na tomhle světě uslyší, bude nasamplovaný zvuk trumpet, velmi pronikavý a zřetelný. Zvuk vítězství.
Můj původ je poměrně zajímavý. Jako motivační řečnice jsem se naučila říkat určité věci určitým způsobem. Většina mých kazet je k dostání ve vestibulu za rozumnou cenu.
Víte, jedna z věcí, které mám na angličtině opravdu ráda, je to, že si nemusíte u každé věci v místnosti pamatovat její rod.
Jak už jsem řekla, v NASA jsem pracovala na oddělení styku s Ruskem. Chtěli jsme, aby používali naše satelity a telefony. Ale Rusové nechtěli naše telefony používat, protože se báli výšky účtu.
Poslední, se kým jsem v NASA mluvila, byl člověk, který vypadal jako nedávno zesnulý Boris Jelcin a měl ty velké byzantské oči, které nikdy nemrkají. Tedy pokud jsme nemrkali přesně ve stejnou chvíli, takže jsem to nemohla vidět.
Světlo mrtvých hvězd je stále chycené v čase. Ponurý pocit, který ušel pořádnou dálku, aby mě zastihl. Nebe. Země. Nebe. Země.
Jen mi prosím neříkejte o žádných dalších nových myšlenkách a neseznamujte mne s žádnými dalšími novými lidmi nebo výrobky nebo barvami, protože mi stejně jen připomenou ty původní. Budou to pouhé podřadné kopie.
Naproti tomu zase Dalajláma řekl, že umělé květiny jsou OK, protože připomínají ty skutečné. Ach. Taková je situace. A věci pořád mizí. Obrázky věcí a věci plné obrázků.
A potom je tu publikum složené převážně z mých příbuzných. Těch ne zrovna přátelských. Ostatní si museli odskočit na cigaretu.
Ale já bydlím ve starém skladišti dole u řeky. Jako svědomitá špiónka na volné noze vyplňuji tahle hlášení už dlouhé roky.
Jediným problémem je, že mi začíná docházet neviditelný inkoust.
Neustále mám proslovy sama k sobě, ale jsou plné beznaděje. Té temné irské beznaděje. Asi víte, jak to myslím.
Víte, na hotelech je zvláštní, jak vás okamžitě zachvátí majetnický pocit vůči tomu, čemu se říká „můj pokoj“, a jak horlivě se snaží vás přesvědčit, že nebyl vyklizen jen chvíli před tím, než jste přijeli. Polštáře jsou pořád teplé. Vzduch se chvěje zvuky a vůněmi – hlasem, vodou po holení předchozího hosta.
Ach ano, on vstoupil do světa plného špíny... nových plastů a gum
A já jsem si vždycky představovala, že budu trubadúrem putujícím po celé Francii, všude kolem kupky sena, bučící krávy a cesty plné květin. A v noci jsou ve vzduchu cítit zloději a sex a parfém překrývající páchnoucí hromady vnitřností. A taky to byla jen obrázková kniha, opravdu.
Nebe. Země. Nebe. Země.
17. PLYNUTÍ
Kdo je ve mne tím světlem?
Kdo je ve mne tím zvonem?
Komu patří nebe? Komu patří měsíc?
Zaposlouchej se do tikotu, po kterém následuje výbuch.
18. ZEMĚ NIKOHO
Jen tak mimochodem – věděli jste, že senátor Thomas K. Duane posílá ty dvoustránkové dopisy do posledních New Yorkerů a píše v nich, co dělat v případě evakuace?
A vyjmenovává v nich asi padesát věcí, které je dobré mít pro případ „různých potenciálních hrozeb“.
Jsou mezi nimi píšťalka, osobní hygienické potřeby a hasící přístroj.
Taky zavazadlo na útěk, jakýsi kufr na kolečkách, ve kterém jsou klíčky od auta, občanka, lékárnička a podle jeho doporučení také asi padesát dolarů v hotovosti.
Když mluvíme o připravenosti, Národní asociace držitelů střelných zbraní se v Texasu snaží přesvědčit ženy, aby nosily v kabelce zbraň a cítily se tak bezpečněji.
Nedávno zesnulá bývalá texaská guvernérka Ann Richards řekla: „Nechci být sexistka, ale v Texasu není jediná žena, která by měla v kabelce zbraň.“
(viz též tady: http://www.1015.cz/index.php?l=cz&od=140&page=3&page_sub=14&n_id=118)
Žádné komentáře:
Okomentovat