O přepodstatňování naposledy: o další přelomové sezóně (každá sezóna je tu totiž přelomová: ostatně je tomu tak ze samotné definice myšlenky a procesu přepodstatnění!!); o vyrovnání se s legendární minulostí Divadla Husa na provázku a pak o směřování divadla k formulaci nových programových východisek aneb od derniéry jedenáctihodinové strhující scénické fresky na téma Dostojevskij "Svlékání z kůže" (více viz tady: http://emancipation-email.blogspot.com/2008/09/divadlo-jako-ve-autenticita-aneb.html) k premiéře druhého dílu projektu Perverze v Čechách (jehož souborné uvedení je logicky plánováno na listopad 2009) na téma identita: k podmanivému "Cirkusu Havel" (viz též tady: http://emancipation-email.blogspot.com/2008/11/cirkus-havel-druh-dl-perverze-v-echch.html). Divadlo tu artikuluje často opomíjenou důležitost divadelní tvorby jakožto způsobu výpovědi směřující k budování autentické osobitosti a též společenské identity.
O očistě!!!
A také o tom, že navzdory všem okolnostem tu neexistuje nic, CO BY SAMO O SOBĚ MOHLO ČLOVĚKU VZÍT NADĚJI:
Cirkus Havel: Gabriela Štefanová
(Foto R. Franc; Divadlo Husa na provázku)
2008
Divadlo Husa na provázku v roce 2008 vstoupilo do jubilejního 40. roku své činnosti.
Dramaturgie roku 2008 pokračovala v první půlce sezóny ve znamení časoprostorové osy spojující legendární minulost se současným programovým nasazením divadla usilujícím o vytvoření otevřeného a svobodného prostoru – divadla jako hnutí.
Reflexe čtyřicetileté činnosti Divadla Husa na provázku kontinuálně navazovala druhou částí Permanentního festivalu Divadlo v pohybu VIII. 40/11 - 40/40 jarní částí Legendy a naděje - otevřenou festivalovou divadelní, hudební a výtvarnou akcí na počest výročí 40.let založení Divadla Husa na provázku.
Druhý půlrok se pak již věnoval pokračování projektu o české identitě Perverze v Čechách, jehož vrcholem se stalo uvedení druhé části projektu - scénická montáže literární a dramatické tvorby Václava Havla s názvem Cirkus Havel aneb My všichni jsme Láďa (premiéra 7.11. 2008) a pořádání Sametového festivalu aneb S podzimem sny o jaru ve spolupráci s česko-německou iniciativou Zipp , projektem 68/89.Současně divadlo pokračovalo v dalších dlouhodobých dramaturgických plánech - pořádání druhého ročníku Noci Kejklířů, pokračování cyklu Provázkovských shakespearovských slavností nebo zahájení site-specific projektu bratří Formanů Cesta za Rusalkou.
S počátkem roku zároveň divadlo posílilo i personálně: Na počátku roku nastoupila na pozici intendantky divadla (namísto Čestmíra Kopeckého) Eva Yildizová .Na místo režiséra byl od září přijat Petr Forman, jehož hlavním úkolem je realizace projektu Cesta za Rusalkou v druhé půli sezóny 2008/2009. Na studium FAMU – filmové režie nastoupil Jakub Šmíd a plnohodnotně jej nahradil v uměleckém souboru absolvent DAMU Michal Dalecký. Na externích projektech, pořádání festivalu a zahraničních zájezdů se dále podílely produkční Romana Šafářová a dramaturgyně Lucie Němečková.
PREMIÉRY
Za dobu uměleckého vedení Vladimíra Morávka vznikl v roce 2008 doposud největší počet představení a inscenačních projektů. Kromě 8 regulérních premiér vzniklo v první polovině roku v rámci festivalu Divadlo v pohybu VIII přes 20 inscenačních projektů, scénických črt a divadelních akcí na počest 40. výročí založení Divadla Husa na provázku. Dramaturgický plán v druhé polovině roku rozšířily doprovodné akce projektu Perverze v Čechách zabývající se českou identitou o dalších 10 premiérových uvedení v rámci diskusního cyklu Kabinet Havel a festivalových akcí listopadového Sametového festivalu.
Jako první premiéra roku 2008 vznikla další z autorských kreací herce, improvizátora a dramatika Jiřího Jelínka s názvem Nesnesitelná lehkost jízdy (premiéra 11.1. 2008). Téma vyjadřuje podtitul „našlápnutá road movie s ucházející duší“ založená tentokrát na nejlepší jízdě života tří kamarádů. Jiří Jelínek pracuje stejně jako v předchozích autorských inscenacích zejména s hereckou improvizací a specifickou scénografií (podivně zkonstruovaného trojkola s rotopedem), kterou prokládá slovními hříčkami, tentokrát z ryze mužského světa, kombinovaného s terminologií cyklistiky a hudebních „fanoušků“.
Zlatým hřebem jubilejních oslav v rámci permanentního festivalu Divadlo v pohybu VIII. a druhou premiérou roku 2008 se stalo nastudování inscenačního projektu Rukopis Královédvorský v režii Evy Tálské, jehož uvedení se uskutečnilo v den čtyřicetiletého výročí založení Divadla Husa na provázku (15.3. 2008). Prologem k inscenaci se stalo speciální uvedení pořadu Jiný Café: Nepravidelnost jako osud , v němž zakladatel Divadla Husa na provázku a kmenový dramaturg prof. Bořivoj Srba znovu pojmenoval základní programová východiska divadla a osobitě zhodnotil legendární minulost. Příběh slavných falzifikátů znovu otevřel myšlenku směřování českého národa, který Eva Tálská svým specifickým režijním rukopisem posunula do roviny rituálního navracení se ke kořenům, s vědomím vlastní zodpovědnosti za osud české společnosti. Divadlo Husa na provázku se s tímto představením zúčastnilo prestižního festivalu Next wave v Praze. Eva Tálská převzala cenu festivalu za Živoucí poklad alternativní kultury.
Další jarní premiérou určenou na sklepní scénu se stal hudebně divadelní recitál v režii Vladimíra Morávka, v němž se zhodnocuje pěvecký i herecký talent Evy Vrbkové, Andrei Buršové a Mariany Chmelařové obklopený triem nezlomných obdivovatelů – Jiřího Knihy, Roberta Mikluše a Jiřího Hajdyly. U příležitosti pražské premiéry recitálu v Divadle Archa byl pořízen audiozáznam. Následně před Vánocemi vydalo divadlo CD Vrbková bez tíže... ve speciální limitované sérii.
V nový divadelní prostor se proměnila v květnu i zkušebna divadla Husa na provázku, kde se již pod názvem „Zrcadlový sál“, odehrála v režii Vladimíra Morávka premiéra současného textu autorské dvojice J. Krupa, P. Trtílek – Můj krásný svět (29.5.). Inscenace je zároveň druhým dílem projektu Žena na provázku. (1. díl projektu Všechny Shakespearovy ženy měl premiéru 20. 4. 2006). Text byl ve v roce 2005 v užším výběru Cen Nadace Alfréda Radoka za původní hru. Režisér společně s oběma autory upravil dramatický text pro trojici hereček Divadla Husa na provázku (Ivanu Hloužkovou, Anežku Kubátovou, Andreu Buršovou) a posílil existenciální rovinu hry o motivy z Čechovových Třech sester. Původně lehce hororově laděný text o třech penzistkách, které se sházejí na pravidelné návštěvě, se proměnil v podobenství blížící se smrti na pozadí konzumního světa zahlcenou nenápadnou, ale o to nebezpečnější manipulací lidského jedince.
Předposlední premiérou sezóny 2007/2008 se stal druhý díl projektu Provázkovských shakespearovských slavností.(Projekt byl zahájen inscenací Jiřího Jelínka: Shakespyré 23.6. 2007 na alžbětínské scéně Divadla Husa na provázku).
Shakespearův Macbeth v režii Martina Huby hraný pod názvem Smím prosit, Lady? Macbeth. představoval nový interpretační pokus o současný výklad této „krvavé tragédie“ a byl založen především na podpoření vzrůstajícího násilí skrze symbolický zápas (dvou thajských boxerů) v kontrastu se stylizovanými tanečními pasážemi vražedného páru. Inscenační úprava Shakespearovského textu vychází z pokusu prozkoumat tuto krvavou tragédii jako intimní příběh rodícího se zla v člověku a jeho vrženosti do světa, plného protikladů- „Děs je krása, krása děs“. Výpověď se koncentruje na odhalování dvojlomnosti osudových předpovědí a následných rozhodnutí, která se zrcadlí ve výjimečném vztahu dvou lidí toužících po moci. Macbetha zastihneme jakoby vhozeného do boxerského ringu, v němž rozehrává zápas se svým svědomím. Lady Macbeth naopak nacházíme na tanečním parketu, kde oddaně očekává svůj královský duet a neváhá využít všech svých „tanečních figur“. Postupně přestává být zřetelné, kdo je vrahem a kdo obětí, čí krev se pomalu vpíjí do ušlapané podlahy. Jediným svědkem i soudcem zůstává nakonec divák sám. Získává ojedinělou možnost uvidět skrze Macbetha vlastní boxerské ringy, do nichž možná vstupuje stejně nepřipraven a se stejnou touhou po čemkoliv, co se zdá být na dosah.
Originálnost inscenace vynikla především při pražském hostování v rámci Letních shakespearovských slavností (6. - 8.9. 2008) na Pražském hradě, kde inscenace sklidila velký ohlas u diváků i kritiky.
Poslední inscenace sezóny 2007/2008 Cesta za Rusalkou – Díl. I – 1. čtená aneb krátké pobývání v divadelních okolnostech plných malých zázraků - operní site-specific zahájila tříletý experiment s operní klasikou v režii Bratří Formanů.
První část projektu byla koncipována jako společný výlet diváků a herců do Údolí Lišky Bystroušky k malému jezeru na první čtenou zkoušku. U jezera pak probíhalo vlastní čtení scénáře. Hlavním smyslem tohoto teatralizovaného výletu bylo společné setkání herců, inscenačního týmu a diváků, kteří se tímto způsobem mohli zúčastnit (možná vůbec poprvé v historii divadla) první čtené zkoušky, která je zásadním okamžikem pro celý proces inscenace. Bratři Formanová představili operu Antonína Dvořáka a libreto Jaroslava Kvapila v autentickém prostředí doplněném o odbornou přednášku muzikologa a kmenového skladatele Divadla Husa na provázku Miloše Štědroně a Marka Ivanoviče. Stejně jako v Kvapilově libretu je Princ přitahován k jezeru neznámou silou, tak i diváci mohli postupně vstupovat z reality do „magické“ krajiny postupně ožívajícího textu, hlavních Dvořákových árií.
Sezónu 2008/2009 zahájilo autorské čtení poslední hry Václava Havla Odcházení samotným autorem. Originálně pojaté čtení přineslo ojedinělou možnost pro diváky i inscenační tým projektu Perverze v Čechách objevovat skrze Havlův způsob četby dramatického textu nové interpretační roviny, akcentaci významů i sebe ironický odstup od některých replik. Čtyřhodinová četba byla proložena několika přestávkami s krátkými koncertními a divadelními vstupy souboru divadla.
Druhá polovina roku 2008 patřila především projektu Perverze v Čechách, věnující se české identitě. Po uvedení prvního dílu v listopadu 2007 – filmového přepisu M. Formana, J. Papouška, a I. Passera – Lásky jedné plavovlásky, zabývající se „zlatými šedesátými léty“ a vrcholící jedné srpnové noci, byla zvolena scénická montáž literární a dramatické tvorby Václava Havla s názvem Cirkus Havel (premiéra 7.11. 2008) aneb My všichni jsme Láďa, popisující dobu normalizace až k „sametové revoluci“ a současné pozici „exprezidenta“ Václava Havla. Spoluprací režiséra Vladimíra Morávka a dramaturga Petra Oslzlého vznikl scénář, v němž se cituje z Havlových dramatických i jiných textů - např. z Rodinného večera, Ztížené možnosti soustředění, Rodinného večera, Zahradní slavnosti, Vernisáže, Motýla na anténě, Audience ad., ale i z Dopisů Olze, rozhovorů s Karlem Hvížďalou Prosím stručně, ve druhé půli se objeví podstatná část z poslední autorovy hry Odcházení. Úryvky Havlových textů, které tvořily hlavní linku příběhu o selhání, naději, pravdě a lásce v Čechách byly prokomponovány s útržky z románu úspěšného polského prozaika a novináře Mariusze Szczygila Gottland, jež napomohly v jakési dokumentární rovině dokreslit absurditu, perverzi, schizofrenii doby normalizace- ale i let spíše nedávných. Příběh muže, intelektuála, umělce - jehož v inscenaci hráli tři různí herci (Petr Jeništa, Robert Mikluš a Jiří Hajdyla)- se prolínal s historickými událostmi a společenskými změnami v naší zemi od konce šedesátých let až do současnosti. Inscenace vyvolala ostrou diskusi nejen nad možnostmi inscenování Havlových dramatických textů, ale zejména způsobem interpretace nedávné české minulosti. V anketě divadelních novin byla označena za jeden z pěti nejvýraznějších divadelních počinů roku 2008 a získala v historii divadla zřejmě největší počet recenzí a kritických ohlasů. Divadlo Husa na provázku zároveň společně se studenty MUNI a sdružením dialog iniciovalo v rámci projektu Perverze v Čechách cyklus diskusních večerů, která navazují na vybraná představení divadla, vztahující se k jednotlivým diskusním tématům volených studenty – Česká zkušenost, České hodnoty, Česká žena, Český jazyk, česká média, Česká podnikavost, Česká krajina, České myšlenky, Česká kultura,české umění, Český muž, Česká společnost, Česká role, Česká vize.
Obdobně jako při dokončování projektu Sto roků kobry vznikl tzv. Kabinet F. M. Dostojevského, kam byly zvány různé osobnosti debatující o bohu, víře i beznaději v Čechách, je cyklus Kabinet Havel koncipován jako setkání několika osobností v moderované diskusi. Moderovala redaktorka Lidových novin Renata Kalenská. Studenti MUNI mají možnost po shlédnutí představení a jednotlivých diskusí reagovat formou novinového článku do Lidových novin, nebo formou otázek on-line rozhovorů v internetové verzi časopisu Respekt. Časopis Respekt a Lidové noviny se zároveň staly hlavními mediálními partnery projektu a umožnily tak hlubší názorovou diskusi právě nejmladší generaci. Uvedení prvních dvou diskusních večerů (Prolog a Česká zkušenost se odehrálo v rámci Sametového festivalu. Prosincový díl České hodnoty navazoval tématicky na představení Evangelium Sv. Lukáše (17.12.2008)
Poslední premiéru roku 2008 bylo prosincové uvedení nového hudebního recitálu Proměna aneb Budař už zase hoří, Buršová se na to dívá – tu a tam zatouží dotknout se ho- ale netroufne si. S vydáním nového CD Jana Budaře pod stejnojmenným názvem Proměna vznikl další mezižánrový projekt na sklepní scénu. V režii Vladimíra Morávka představí se Jan Budař v nespočetných proměnách pěveckých i hereckých. Jedinou stálou postavou zůstává herečka a zpěvačka Andrea Buršová, která doplňuje excentrické vystoupení svého kolegy niternými lyrickými písněmi. Výsledkem je netypické hudební setkání obou interpretů a jejich snahy o sblížení mezi jednotlivými převleky, písněmi, potlesky, smíchem i slzami.
DERNIÉRY
V rámci jubilejních oslav 40. výročí nastal čas rozloučit se s představeními Divadla Husa na provázku, která byla připomenutím legendární minulosti divadla. V průběhu Festivalu Divadla v pohybu VIII. se odehrály slavnostní derniéry inscenací: Zahradní slavnost v režii Petera Scherahaufera, Cirkus aneb Se mnou smrt a kůň v režii Evy Tálské a Autobus na lince 21 v režii Petera Scherhaufera. Každé z inscenací patřil celý festivalový den, v němž se různými způsoby protínala minulost s budoucnosti – prology či epilogy k derniérám tvořili různé drobné inscenační projekty vztahující se k zákonitostem absurdního dramatu či poetice cirkusu. Druhý okruh derniér směřoval k projektu Sto roků kobry. Předposlední den festivalu se naposledy odehrálo souborné uvedení scénické fresky Svlékání z kůže za účasti České televize, která o celém dvanáctihodinovém maratónu natočila dokument – Jak se kobra svlékla z kůže (premiéra televizního dokumentu 8.6. 2008). Ve stejný den se konal taktéž poslední díl diskusního večera Kabinet Dostojevský za účasti autorů a režisérů, kterým Dostojevský vstoupil do života.
V květnu následovaly derniéry III. a IV. části projektu Sto roků kobry – Běsi: Stavrogin je ďábel a Bratři Karamazovi: Vzkříšení Současně proběhlo i natáčení televizní inscenace Bratrů Karamazových, jehož televizní premiéra se odehrála 1.11. 2008
DALŠÍ AKTIVITY DIVADLA HUSA NA PROVÁZKU V ROCE 2008
FESTIVALY
DIVADLO V POHYBU VIII – permanentní festival - Otevřená festivalová divadelní, hudební a výtvarná akce na počest výročí 40.let založení Divadla Husa na provázku – JARNÍ ČÁST - „Vykročila husa a vzala člověka na procházku: Pojď!
První část permanentního festivalu tzv. Prolog 40/1-10 se odehrávala ve vzpomínkovém duchu na „zlatá šedesátá“ v druhé polovině roku 2007 a vyvrcholila Excentrickým bálem ve stylu retro 68. Druhá jarní část festivalu zahrnovala přes třicet festivalových akcí rozprostírající se v čase i různém prostoru celou první polovinou roku 2008.
Festival zahájila šestidenní festivalová přehlídka s podtitulem- Legendy a naděje aneb Festival z přetlaku - 31.3. 40/12 PROLOG premiérou operní črty Miloše Štědroně SAUNA VZPOMÍNEK s podtitulem - „Vykročila husa a vzala člověka na procházku: Pojď!“ překračující pomyslně onu „časovou osu“ legendární minulosti divadla. Formou scénické montáže uchopil Vladimír Morávek madrigalové scény ze Švejka a propojil s fragmenty korespondence a rozhovorů zakladatelů Divadla Husa na provázku. Druhým výrazným „časoprostorovým“ zastavením se stal 2.4. 40/14 DEN ZAHRADNÍ SLAVNOSTI, v němž se uskutečnilo scénické čtení nové hry Václava Havla za jeho osobní účasti a zároveň proběhla derniéra legendární inscenace v režii Petera Scherhaufera Zahradní slavnost. Vrcholem večera se stalo koncertní vystoupení Plastic people of the universe. Dny legend uzavřel 3.4. 40/15 DEN CIRKUSU, věnovaný slavnostní derniéře Evy Tálské Cirkus aneb Se mnou smrt a kůň – inscenaci , která se od své premiéry v roce 1999 stala evropskou legendou. Vrcholem festivalového dění se stal 5.4. 40/17 DEN KOBRY, kdy proběhlo poslední souborné uvedení projektu Sto roků kobry- Svlékání z kůže, na kterém Divadlo Husa na provázku pracovalo čtyři roky (2003-2007) a který se stal událostí několika posledních sezón, několikanásobným laureátem různých divadelních anket a nečekaným diváckým magnetem posledního období.
Na dvanáctihodinový maraton navázal poslední den 6.4. 40/18 EPILOG, věnovaný nedělnímu výletu za Brno – Kobří stezkou na uzavřené promítání nového filmu Petra Zelenky Karamazovi, ještě před oficiálním uvedením tohoto filmu do kin. Symbolicky byl zakončen poslední Kabinet F.M. Dostojevského noční rozpravou o Bohu v Čechách za účasti všech spolupracovníků projektu Sto roků kobry a retro koncertem kapely Meteor z Prahy.
Do budoucnosti a jiných světů směřovaly festivalové dny 40/13 DEN BEZ TÍŽE, během něhož se představila výtvarná skupina Rafani s osobitým hlukovým happeningem a hostující Dejvické divadlo s levitující inscenací Černá díra a 40/16 DEN ROAD MOVIE pod vedením autorské dvojice Jiřího Jelínka a Jiřího Knihy. Kromě „cestovních inscenací Da Kabaret a Jízda, se uskutečnilo i poslední uvedení monodramatu Autobus na lince 21. Na brněnskou přehlídku navázala hned další týden pražská část permenentního festivalu v Divadle Archa 12. 4. až 17.4. - 19/40 – 21/40, následně účast na dalších festivalech např. Divadlo na hranici v Českém Těšíně 30/40 a na Mezinárodním festivalu Evropských regionů v Hradci Králové 34/40 – 40/40. Mezi další festivalové akce patřili premiéry nových inscenačních projektů (např. 29/40 Můj krásný svět, 33/40 Smím prosit, Lady?Macbeth. 33/40 Cesta za Rusalkou), derniéry (24/40 Běsi: Stavrogin je ďábel, 25/40 Bratři Karamazovi: Vzkříšení), happeningy (27/40 Meteorologické abonomá v rukou Jiřího Jelínka a Jiřího Knihy), festivalová akce 28/40 Noc Kejklířů a další.
Jarní část permanentního festivalu se setkala s velkým ohlasem v médiích. Z řady televizních reportáží byl v rámci festivalu natočen dokument České televize Jak se kobra svlékla z kůže v režii Vladimíra Morávka (uveden 8.6. 2008) a vyšlo speciální číslo Divadelních novin (40. let divadla Husa na provázku 10.6. 2008) věnované jubileu divadla.
NOC KEJKLÍŘŮ – II. ročník – 23. 5. 2208
Divadlo Husa na provázku ve spolupráci se všemi brněnskými divadly a společností SNIP & CO opět otevřelo prostor Zelného trhu pro divadelní performance, koncerty a kejklení všeho druhu. Kromě Zelného trhu se akce letos rozšířila i do prostor Domu pánů z Lipé, Domu pánů z Kunštátu, Alfa Pasáže a na nádvoří Staré radnice. Druhý ročník zahájil jako již v loňském roce Dnem otevřených dveří ve všech brněnských divadlech. Studio Dům pro tyto účely dočasně proměnilo Divadlo Husa na provázku ve scénu „brněnského orloje“ a lákalo hosty každou půl hodinu ke komentované prohlídce divadlem. Odpolední Zelný trh patřil především dětem, pro které byly na venkovních pódiích přichystány pohádky z dílen Loutkového divadla Radost, Divadla Neslyším, BuranTeatru, Výchovné dramatiky neslyšících DIFA JAMU a Divadla Facka. Speciální pětiminutové divadlo – Gronská pohádka pro jednoho diváka přivezla performerka Hana Voříšková. Cirkus Le Grando ve spolupráci se střediskem volného času Lužánky připravil akrobatickou dílnu, kde si nejmladší návštěvníci mohli vyzkoušet provazochodectví, žonglování, ke kterým se nechali inspirovat performancemi Klauna Bilba, kejklíře Navara a pantomimou Služebníků Lorda Alfréda. V podvečerních hodinách se venkovní pódia postupně zaplňovala produkcemi pro dospělé. K nevýraznějším pouličním kreacím patřil Kolotoč legendárního Bílého divadla z Ostravy, které k představení nabídlo divákům i polévku, víno a společné svezení v rámci nekonečného představení Z tohoto obrazu již nikdy neodejdu. S originálním divadelním představením přijelo na koňském povozu přímo na Zelný trh Divadlo Líšeň, které za doprovodu živé romské kapely odehrálo představení Paramisa neboli Cikánsko - gádžovská polívka z líšeňského papiňáku. Plně obsazen byl i cirkusový stan Divadla Husa na provázku za divadlem- kde se konala např. Mariage nezávislé divadelní skupiny Tichý jelen, slavná provázkovská komedie plná omylů Shakespyré , mexický horror La Kantyna divadelního uskupení Vyrob si své letadýlko a noční pořad Košičan 3- legendární pražské divadelní skupiny Vosto 5. Vrcholem podvečerní cirkusové atmosféry se stal průvod Cirkusu Berousek, který se svými exotickými stády velbloudů, koňů a poníků přešel přes město na Zelný trh a dočasně přestěhoval své šapitó, aby mohl návštěvníky Noci kejklířů potěšit akrobatickými kousky.
Noční program patřil ohňostroji Starobrno Ignis Brunenis a hudebnímu pódiu Reduta, kde se setkala všechna brněnská divadla s koncertními pásmy z repertoáru jednotlivých divadel. Po půlnoci zakončila Noc kejklířů projekce filmu Vladimíra Morávka Nuda v Brně. Současně se ve všech brněnských divadlech ten den hrálo za symbolické vstupné.
V rámci druhého ročníku Noci Kejklířů se odehrálo 32 divadelní představení, z toho 12 pohádek, přes 20 kejklířských a žonglérských vystoupení, 3 ohňové show, 9 hudebních vystoupení. Vystoupilo 18 divadelních souborů na pěti pódiích a ve dvou stanech. Celkem se na akci podílelo více než 176 účinkujících.
Objem divadelních produkcí se oproti loňskému roku zdvojnásobil. Průběh pak inicioval myšlenku prodloužit akci v příštích ročnících na celý týden. Pro tento účel následně vznikla koalice brněnských divadel pro vznik Mezinárodního festivalu Divadelní svět Brno.
SAMETOVÝ FESTIVAL ANEB S PODZIMEM SNY O JARU – transforming 68/89 8.11. - 17.11. 2008
Programový koncept Sametového festivalu s podtitulem TRANSOFROMING 68/89 vytvářený ve spolupráci s iniciativou Zipp a projektu 68/89 Divadlo. Doba. Dějiny se realizoval v rámci Sametového týdne 8. - 17.11. 2008. Festival bych zahájen otevřením diskusního cyklu Kabinet Havel na téma české identity a premiérou 2. dílu projektu Perverze v Čechách - Cirkus Havel aneb My všichni jsme Láďa za osobní účasti Václava Havla. Diskuse i následné představení reflektovalo politicko-společenskou situaci normalizační éry - s přesahem do přímé současnosti. Myšlenkové teze Václava Havla (pronesené v Kabinetu Havel) a forma scénické koláže Havlových dramat v kontextu jeho politické kariéry tak otevřely zkoumání ideového kontextu let 68-89. Druhý festivalový den (9.11.) byl věnován připomínce výročí pádu Berlínské zdi, a to formou výtvarného happeningu. Ve spolupráci s Masarykovou univerzitou v Brně se v divadle sešli středoškolští a vysokoškolští studenti, kteří v průběhu dopoledne absolvovali sérii přednášek a diskusí s pamětníky pádu Berlínské zdi, přičemž byl konfrontován pohled jak z německé, tak z české strany. Odpoledne se studenti pokusili získané informace přenést tvůrčím způsobem do reálné výstavby symbolického artefaktu Berlínské zdi (z ytongových cihel) pod vedením výtvarníka V. Beneše a berlínského streetartisty R. Brendela. Zeď pak byla po celou dobu festivalu vystavena na alžbětinské scéně divadla, ve fragmentu zůstane umístěna v budově divadla, až do 9.11. 2009 (další části zdi budou vystaveny na fakultách Masarykovy univerzity). Souběžně vznikla ve foyer divadla i samisdatová (bytová) redakce Velvet press složená ze studentů Janáčkovy akademie múzických umění, Masarykovy univerzity v Brně a berlínské výtvarné skupiny No style fuckers, která divadelní foyer v otevřený prostor pro setkávání, a to v rámci tzv. redakčních rad, kde se jednak diskutovalo o jednotlivých akcích festivalu, kde se ale zároveň pořádaly i drobné koncerty a výtvarné happeningy členů No style fuckers. Diváci tak mohli být účastni reálnému vzniku festivalových čísel časopisu, které formou sítotisku vznikaly přímo v prostoru foyer. Druhá část festivalu byla zaměřena na prolínání obou historických událostí. Čtvrteční a páteční program (13.11 a 14.11.) se formou projekce filmových dokumentů a diskusí s režiséry vracel k událostem roku 68, a to nejprve dobovým dokumentem Karla Vachka – Spřízněni volbou a projekcí dokumentu Martina Pátka – Malá velká zeď. Na projekce následně navazovalo první souborné uvedení prvních dvou dílů projektu DHNP Perverze v Čechách.
Víkendový program festivalu byl koncipován jako protnutí časoprostorové osy česko- německé historie. Zahájil ho v sobotu happening Trabantsjezd na Zelném trhu v neděli pokračoval představením Divadla Archa – Exit 89 a diskusí - Akademický rok 68/89 - věnující se otázce studentské revolty let 68 a 89. Diskusi moderoval současný ministr školství Ondřej Líška a jeho dalšími hosty se stal divadelní kritik Thomas Irmer, dokumentarista Břetislav Rychlík a bývalý politik Jaroslav Šabata. Závěr festivalu patřil lampiónového průvodu na počest výročí Sametové revoluce, prezentaci dílny inspirované filmem Věry Chytilové Sedmikrásky a prvnímu dílu diskusního večera na téma Česká zkušenost, jehož hosty byli Jiří Voráč, Pavel Kohout a Michal Horáček.
Sametový festival Divadla Husa na provázku, pořádaný v rámci česko-německého projektu Zipp - 68/89 Divadlo. Doba.Dějiny. , se stal důležitou kulturní událostí podzimu 2008, neboť jednak propojoval česko-německý kontext historických mezníků 68 – 89 (formou divadelních představení, diskusí, happeningů a scénických čtení), jednak i otevíral otázky kulturní a politické identity obou zemí v evropském kontextu.
HOSTÉ
V roce 2008 Divadlo Husa na provázku zprodukovalo více než 10 hostujících inscenací, z nichž hlavní výběr tvořil dramaturgický koncept předplatitelské skupiny Česká prkna, pořádané ve spolupráci s Centrem experimentálního divadla. Další hosté – divadelní soubory, výtvarníci, hudební skupiny byli součástí Permanentního festivalu Divadlo v pohybu VIII, Sametového festivalu a 2. ročníku Noci Kejklířů. Celkem tedy divadlo propůjčilo svůj prostor více než 20 ti spřízněným divadelním souborům, výtvarníkům či hudebníkům a hudebním skupinám.
Diváci tak měli možnost shlédnout v průběhu roku např. evropsky proslulý soubor tanečního a pohybového divadla – Farma v jeskyni s inscenací Čekárna (30.1. 2008) či netradiční úpravu klasického románu J. Havlíčka Petrolejové lampy Divadla Komedie, Praha ( 30.11. 2008).
Již dlouhodobě Divadlo Husa na provázku zve parateatrální projekty a dokumentární divadelní projekty Divadla Archa Praha. V letošním roce pražská scéna představila svůj sociálně divadelní projekt Tanec přes plot (30.9. 2008) v režii Jany Svobodové. Představení vzniklo v rámci dlouhodobého projektu Divadla Archa Dialogy na útěku a vychází ze spolupráce profesionálních umělců, žadatelů o azyl a cizinců, kteří našli nový domov v České republice. Forma interaktivní performance za doprovodu kapely All Star Refjudží Band provázeli diváky do dílčích prostorů rozestavěných na velkém sále a ve foyer a vyprávěli autentické příběhy uprchlíků z Čečenska, Barmy, Gruzie a Kurdistánu.
V rámci Sametového festivalu – Transforming 68-89 představilo Divadlo Archa projekt dokumentárního divadla nazvaný Exit 89 aneb horror s lidskou tváří (16.11. 2008). Autoři libreta Jaroslav Rudiš a Michal Nejtek společně s režisérem Jiřím Havelkou zvolili podobu tragické operety umístěné na 89 kilometru dálnice D1, kde v roce 1992 tragicky havaroval politik Alexander Dubček. Inscenace byla zároveň příspěvkem k mezinárodního projektu česko-německé iniciativy Zipp – projektu 68/89.
Druhým stálým hostem divadla byly jako i v loňském roce inscenační projekty Klicperova divadla v Hradci Králové. V červnu divadlo pozvalo intimní hru současného francouzského dramatika Floriana Zellera pro sklepní scénu – Ten třetí (8.6. 2008) v režii Petra Štindla. V druhé polovině roku Klicperovo divadlo představilo v Brně poslední hru Václava Havla Odcházení v režii Andra Kroba (24.10. 2008).
Mezi hosty Permanentního festivalu Divadlo v pohybu VIII patřili např. Dejvické divadlo s inscenací Černá díra, výtvarná skupina Rafani, hudební skupina Maraca, Václav Koubek či legendární Plastic people of the universe. V rámci konceptu Sametového festivalu aneb S podzimem sny o jaru byly pozváni partneři česko-německého projektu 68/89 – např. výtvarná skupina No style Fuckers, Divadlo Kampnagel z Hamburku, ale i spolek trabantistů, členové konfederace politických vězňů, sdružení Dialog při MUNI v Brně a další.
DIVADLO HUSA NA PROVÁZKU NA CESTÁCH
Jedním z cílů permanentního festivalu Divadlo v pohybu VIII a celé jubilejní sezóny 2007/2008 bylo představení současného repertoáru divadla nejen brněnskému publiku, ale formou „festivalu v pohybu“ celé České republice . Soubor DHNP odehrál celkem 39 představení mimo domovské jeviště. Souborně se divadlo představilo v divadle Archa na pražské části permanentního festivalu Divadlo v pohybu VIII (13. - 17.4.) se čtyřmi pražskými premiérami inscenací - Lásky jedné plavovlásky, Evangelium Sv. Lukáše, hudebním recitálem Vrbková bez tíže... a pražskou derniérou inscenace Hvězdy nad Baltimore . Dále pak v rámci Mezinárodního festivalu evropských regionů v Hradci Králové (26.6. - 31.6. 2008), kde byl divadlu věnován celý festivalový den. Celkem se tam souboru podařilo během pěti dnů odehrát celkem 9 představení - v cirkusovém stanu (3x Shakespyré, Vrbková bez tíže..; Nesnesitelná lehost jízdy); místní sokolovně (2x Lásky jedné plavovlásky) a na zkušebně (Můj krásný svět a Sauna vzpomínek).
Divadlo se dále zúčastnilo všech významných festivalů pořádaných v roce 2008 v České republice.
Festivalovým představením se stala zejména ojedinělá inscenace J. A. Pitínského Evangelium Sv. Lukáše, která se zúčastnila např. prestižní pražské přehlídky České divadlo pořádané v Divadle pod Palmovkou (24. 2. 2008), dále 13. ročníku Mezinárodního divadelního festivalu Setkání (14.5. 2008) ve Zlíně. Se stejným úspěchem cestovala první část projektu Perverze v Čechách Lásky jedné plavovlásky. Kromě již výše zmíněných festivalů také na Festival bez hranic v Českém Těšíně (31.5. 2008).
Druhý okruh festivalových a zájezdových představení cestujícím po celé České republice představovaly autorské inscenace Jiřího Jelínka, které díky technické nenáročnosti a menšímu obsazení umožňovaly hostování v netradičních prostorech a alternativních festivalových přehlídkách: Shakespyré - Kulturní epicentrum Bazilika – Shakespearovské dny (28.4. 2008); Festival na vodě - Loď Tajemství Bratří Formanů, Praha (29.9.); Nesnesitelná lehkost jízdy – Palác Akropolis (4.2. 2008), Festival Kopřiva (26.4. 2008); Růžový panter – Festival Dítě v Dlouhé.
PUBLIKAČNÍ ČINNOST
RozRAZIL - Revue na provázku
Divadlo Husa na provázku ve spolupráci s nakladatelstvím Větrné mlýny a Centrem experimentálního divadla vydává již čtvrtý rok (od roku 2005) RozRazil – Revue na provázku.
V roce 2008 došlo k výraznému posunu RozRazilu především v otázce distribuce, jednotlivá čísla vycházejí v nákladu 1500 výtisků, což je dáno především rozšířením distribuce o stánky PNS. Díky nové distribuci, většímu počtu předplatitelů a lepšímu prodeji na stávajících místech, se celkově zvedl prodej čísel, který je v současnosti na 500 kusech. Zbývajících 1000 kusů je rozesíláno na adresy (cca. 200 kusů) a cíleně distribuováno na důležitých kulturních akcí, v roce 2008 to byla především Letní filmová škola Uherské Hradiště, Mezinárodní festival dokumentárních filmů Jihlava, OSTRAVAR a Podzimní knižní trh v Havlíčkově Brodě. Distribuce zasáhla především regiony, tedy místa, kam se RozRazil běžně nedostává.
Čísla RozRazilu byly průběžně k dispozici čtenářům ve vybraných kavárnách (například Krásné ztráty, Praha, Kavárna Švanda aj.). Obsahová struktura se příliš nezměnila, došlo jen ke stabilizování počtu stran na číslo 80. V roce 2008 dostala velký prostor témata kulturní a společenská, často na úkor témat politických a historických. K vyváření tohoto poměru směřuje v roce 2009 především pravidelné publikování kulatých stolů, které budou probíhat po celý rok 2009 v rámci projektu Perverze v Čechách, a to zaznamenávání a následná reflexe diskusních večerů DHNP - Kabinet Havel: Úsvit v Čechách.
VÝSTAVNÍ ČINNOST
I v roce 2008 pokračuje Divadlo Husa na provázku ve spolupráci s sběratelem současného moderního umění a kurátorem Richardem Adamem a Wannieck Gallery.
Výstavní plán roku 2008 navazoval na prezentaci špičkových představitelů mladé malby. Kromě čerstvých absolventů vysokých výtvarných škol i kandidátů navržených na Cenu Jindřicha Chaloupeckého, byla v letošním roce zastoupena i slovenská současná výtvarná scéna.
V první třetině roku se uskutečnily dvě kolektivní výstavy současné slovenské tvorby – Současná slovenská malba I. a II. (1.12 – 29.2. 2008) sledující rozdíly mezi tvorbou umělců „bratislavského“ a „košického okruhu“. Rozdíly vycházejí z odlišného prostředí i tradice, v nemenší míře jej vytvářely výrazné osobnostmi mezi pedagogy na obou vysokých školách. Zatímco skoro celá devadesátá léta byla malba na akademii v Bratislavě fakticky opomíjena, při konstituování školy v Košicích se malba naopak stala od počátku jedním z nosných oborů. Navíc, výrazný tvůrčí vklad koloristicky cítícího geometristy Adama Szentpéteryho nasměroval možná rozhodujícím způsobem výtvarný projev řady studentů. K „znovuobjevení“ malby na bratislavské akademii došlo až s nástupem Ivana Csudaie do čela malířského ateliéru, který následně ovlivnil celou nastupující generaci.
Obě výstavy byly tedy koncipovány jako reprezentativní výběr absolventů bratislavské a košické akademie Juliany Mrvové, Dávida Baffiho, Marka Blažka, Erika Šilleho, Borise Sirky a kontextu tvorby jejich pedagogů Ivana Csudaie, Adama Szentpéteryho /nar. 1959/, doplněné o zástupce střední generace - Jana Farmanová, Rudolf Sikora.
Jarní termín výstavy patřil Václavu Girsovi /nar. 1969/ , který patří mezi přední představitele mladé generace českých výtvarníků. V roce 2007 ukončil studium na Akademii výtvarných umění v Praze, kde absolvoval v atelieru Vladimíra Skrepla. Vystavený cyklus obrazů vznikl jako reakce na pobyt Václava Girsy v Argentině. Girsova malba je již od počátků často velmi expresivní a ani v „argentinském cyklu“ tomu není jinak. Zážitek jiné země a jiné civilizace pak dodává této expresi nový náboj.
V rámci dubnové části permanentního festivalu Divadlo v pohybu VIII. se uskutečnila výstava Marka Meduny, Luďka Rathouského a Jiřího Franty, kteří společně vytváří dnes již evropsky uznávanou výtvarnou skupinu Rafani. Ačkoliv tato výstava byla koncipována speciálně pro festivalovou přehlídku, zůstala díky kurátorství Richarda Adama v kontextu prezentace současné mladé české tvorby, neboť všichni tři malíři vystavovali samostatně bez ohledu na společné aktivity a byla tak zřejmá odlišnost malířských přístupů každého z nich - od parodizace komiksové kultury až k lyrizaci současného postmoderního světa. Při zahájení permanentního festivalu Divadlo v pohybu VIII se navíc odehrála netradiční jednodenní výstava fotografií (31.3. 2008) legendárních inscenaci Divadla Husa na provázku v nákladním výtahu divadla. Diváci při jízdě výtahem absolvovali ve 4 mezipatrových zastávkách 40 let Divadla Husa na provázku očima fotografa Jefa Kratochvíla.
Konec sezóny 2007/2008 patřil opět Václavu Girsovi, jehož výstava byla vzhledem k přerušení festivalem prodloužena až do 30.6. 2008
Podzim roku 2008 patřil opět monografickým výstavám. V září představil výběr nejsoučasnějších obrazů figurální malby Karel Gregor. Zahájení výstavy proběhlo v rámci autorského čtení poslední hry Václava Havla – Odcházení za jeho osobní účasti. Obdobně jako v předchozích letech (vystavoval v minulé sezóně v rámci kolektivní výstavy výtvarné skupiny Kolbarac3, jehož je členem) se jeho tvorba zaměřuje na vizualizaci mezilidských vztahů, zachycení postav a obličejů v extrémních polohách a výrazech.
Od října se rozhodl kurátor Richard Adam kontinuálně provázat výstavní prostory Wannieck Gallery a Galerie na provázku tak, aby divák měl možnost zhodnotit tvorbu autorů 90. let v širším kontextu. V pořadí druhá výstava sezóny 20O8/2009 byla věnována Ivanu Voseckému, žáku Vladimíra Skrepla. Ivan Vosecký se prosadil jako jeden z tvůrců České abstraHce, výtvarné tendence, která sehrála rozhodující roli v malířské tvorbě poloviny 90. let /obrazy Kruhy a pruhy, Žlutý/. Výběr obrazů zastoupených v Galerii provázek prohlubovalo Voseckého téma „sociální anarchie“, které se nejvýrazněji odráží v textech jeho realizací /např. KFC/ Jinou polohou umělcovy tvorby, taktéž zastoupeno několika obrazy /např.Neználek/ je „překreslování“ ilustrací či obrazů jiných malířů a jejich „kolážovité“ použití ve vlastní tvorbě. Voseckého nejaktuálnější obrazy zaznamenávající návrat ke stylu 60. let, Bruselu či architektonickým inspiracím byly souběžně vystaveny ve Wannieck Gallery.
Podobně jako u Ivana Voseckého byl i poslední výstava roku Petra Písaříka koncipována tak, aby vytvořila jakousi „první část“ ukazující vývoj jeho tvorby od poloviny 90. let až do nedávné minulosti a předznamenala tak souběžně probíhající přehlídku jeho nejnovějších prací ve Wannieck Gallery. Petr Písařík (absolvent AVU v Praze) je taktéž jedním z tvůrců České abstraHce. Jako milovník špičkové módy vytvořil v letech 1994-5 sérii obrazů, ve kterých parafrázoval značky nejpřednějších světových módních návrhářů. Na počátku nového desetiletí, získala Písaříkova tvorba nový rozměr. Překračuje dosavadní omezení, jsou v ní přehodnocována některá malířsko-dekorativní směřování a, v důsledku toho, přerůstá, mnohdy velmi intenzivně, do obsahové i formální monumentality. Souběžně se autor vrací k tvorbě objektů, které představovaly rozhodující polohu jeho díla v době skupiny Pondělí.
Výstavní činnost Galerie Provázek v roce 2008 díky spolupráci s Wannieck galery představila současnou českou malbu na evropské úrovni a umožnila nejen špičkovým představitelům mladé malby prezentovat svoje díla, ale zároveň napomohla rozšířit umělecký zážitek návštěvníků divadla o další, tentokrát ryze vizuální rozměr.
Hrubým zprůměrováním měsíční návštěvnosti divadla mělo možnost shlédnout výstavy Galerie Provázek více než 17 500 diváků.
NOMINACE A OCENĚNÍ
V anketě kritiků Ceny Alfréda Radoka byly vyhlášeny v únoru 2008 ocenění za rok 2007 a Divadlo Husa na provázku figurovalo jako již v předchozích letech jako jeden z hlavních kandidátů na Divadlo roku 2007 /5. místo/. Dále bylo kritiky vysoce hodnoceno představení Velice Modrý pták. Kromě režijního uchopení Vladimíra Morávka, též za scénografii Martina Chocholouška, kostýmy Evy Morávkové a herecký výkon Gabriely Vermelho (za roli Času). Druhé místo v kategorii hudba roku 2007 získal Michal Pavlíček za scénickou hudbu k této inscenaci.
V anketě Divadelních novin se na podzim tohoto roku umístil inscenační projekt Cirkus Havel mezi pěti nejvýznamnějšími divadelními počiny roku 2008.
Rok 2008 znamenal pro Divadlo Husa na provázku přelom v dosavadním směřování divadla. První půl rok byl ve znamení vyrovnání se s legendární minulostí, zatímco druhá polovina roku již směřovala k formulování nových programových východisek, které umělecké vedení vedlo ke zvolení dramaturgie aktivně reagující na stav společnosti na přelomu prvního desetiletí druhého tisíciletí.
Projekt Perverze v Čechách jehož souborné uvedení je plánováno v listopadu 2009 má ambici být svého druhu „revoluční akcí“ vzbuzující všemi těmi inscenačními projekty, festivaly a diskusními večery hlubší zájem diváka o věci veřejné a tak i sdílení zodpovědnosti za budoucnost České republiky.
Veškerou svou činnosti, která v roce 2008 přesáhla co do počtu, žánrů i forem všechny předchozí roky (za současného uměleckého vedení) chce divadlo dát najevo často opomíjenou důležitost divadelní tvorby jakožto způsobu výpovědi směřující k budování osobitosti, podpory lidské individuality navzdory sílící globalizaci a touhy po „kolektivní duši“.
Byla to mimořádně důležitá sezóna!
(Převzato odsud: http://www.provazek.cz/archiv.aspx)
PS: Dnes je derniéra představení, kterým to v prosinci 2003 vše začalo: Raskolnikova, jeho zločinu a jeho trestu!! Tak tam dojděte; já budu sedět na polštářku, bezmála na pódiu: Peťa mi bude zakopávat o nohy...
Bude dlouhá děkovačka - bude to sláva!!!
Žádné komentáře:
Okomentovat