O finalizaci ideové obnovy jednoho divadla, jež byla tak velkolepá, až nám to vyrvalo kompot z ruky. Bylo to veliké (!!), aneb třetí pokračování z dějin přepodstatňování Divadla Husa na provázku:
Luboš P. Veselý
(Foto Jef Kratochvil; Divadlo Husa na provázku)
2006
Rok 2006 byl pro Divadlo Husa na provázku přelomový. Rozhodovalo se v něm o životnosti nového složení divadla. Do divadla nově přibyli herci Robert Mikluš, Jakub Šmíd, Andrea Buršová a Vendula Kasalická. Stali se vítězi velkého konkurzu, které divadlo pořádalo na jaře.
Na post tajemnice nastoupila Soňa Kalužová. Vzhledem k přibývajícím aktivitám divadla byla taktéž posílena externí manažerská spolupráce. Ke spolupráci na zahraničních projektech byli přizvány Lucie Němečková, fesitvalové akce a hostující inscenace zajišťovala Zuzana Povýšilová. Jiří Jelínek se stal na půl úvazku režisérem divadla, Petr Minařík druhým dramaturgem. Z divadla odešel Radim Fiala a Jaromír Nosek. Tři herečky nastoupily na mateřskou dovolenou: Gabriela Štefanová (ke 1.1), Kateřina Jebavá (ke 30.4.) Dita Kaplanová (ke 30.6.).
První premiérou roku byl čtvrtý, závěrečný díl projektu Sto roků kobry. Divadlo ho uvedlo pod názvem Bratři Karamazovi: Vzkříšení. Inscenace s podtitulem finále tak velkolepé, až vám to vyrve kompot z ruky se zkoušela ve velmi vypjaté atmosféře, komplikované obrovským očekáváním veřejnosti. Finále zkoušení pak bylo poznamenáno odchodem Radima Fialy z divadla, stejně jako složitým seznamem alternací, které se navíc v průběhu zkoušení měnily. Výsledkem nicméně byla inscenace, která pak v anketě Divadelních novin o inscenaci roku získala šest a půl hlasu – a stala se po Hamletovi Dejvického divadla druhou nejúspěšnější činohrou českého divadla v roce 2006.
Druhou premiérou roku se stala Rychlíkova úprava slavné Gogolovy komedie Revizor. Inscenace vyvolala značné napětí, neboť avizovala, že se bude otevřeně inspirovat politickými a společenskými poměry v Brně. Chvíli se zdálo, že vypukne i jakási mediální strkanice kolem výsledného tvaru, nakonec ale vznikla inscenace spíše zábavná - což brněnské publikum kvitovalo velkými návštěvami, které stále trvají. V roli Hejtmana v divadle hostoval Cyril Drozda. Po delší době na grafickém designu inscenace s divadlem spolupracoval Boris Mysliveček.
Jako třetí premiéra vznikla autorská inscenace Jiřího Jelínka Svůdné J. Juanovský mýtus je tu zpracován jako kratochvilné hraní si na tisícero variant vztahu žena a muž. Po premiéře angažoval Vladimír Morávek Jiřího Jelínka jako druhého režiséra souboru.
V květnu 2006 pořádalo divadlo herecký konkurz, do nějž se přihlásilo celkem 91 uchazečů. Do druhého kola následně postoupilo 65. Vybráni byli na základě třetího kola čtyři absolventi JAMU – Vendula Kasalická, Andrea Buršová, Robert Mikluš, Jakub Šmíd, současně byla navázána externí spolupráce s dalšími pěti uchazeči.
V červnu 2006 měly premiéru dva exkluzivní projekty, v nichž se divadlo rozhodlo navázat na druhdy jedinečné hrátky Provázku s tzv. nepravidelným prostorem.
Prvním projektem se stala jedinečná autorská adaptace autorů Střeženého Parnassu Jiřího Šimáčka a Zdenka Plachého Všechny Shakespearovy ženy. Představení se hraje v technických kójích skladu kulis a svým formálním uspořádáním si záhy po premiéře zjednalo velké nadšení. V klíčové roli se poprvé na Provázku představil Martin Dohnal. Režii měl Zdenek Plachý. Autorem scénografického konceptu byl Vladimír Morávek. Inscenace získala několik hlasů v anketě Inscenace roku 2006.Souběžně v divadle vznikala další autorská inscenace Jiřího Jelínka Kabaret GAGA. Hraje se v cirkusovém stanu, který pro tyto účely divadlo na jaře pořídilo.
Cirkusový stan byl taktéž využit během dětského festivalu Pohádkový týden na Provázku.
O prázdninách bylo divadlo vyhrazeno projektu spřáteleného nakladatelství Větrné mlýny Měsíc autorského čtení.
Druhou půli roku 2006 divadlo odstartovalo srpnovým soustředěním v Malé Morávce.
Tendence otevírání se Divadla Husa na provázku tu měla být završena zkoušením nového vydání slavného scénického časopisu Rozrazil - tentokrát na téma Brno je Brno je Brno.
Inscenace, na jejíž přípravě spolupracovalo devět dramatiků a šest režisérů, se stala prubířskou zkouškou otevřenosti nového vedení divadla. Ve třech měsících bylo třeba absolvovat obrovské množství zkoušek, domluv, udělat tisíce kompromisů - to vše v cestě za společnou výpovědí. Vše přitom komplikovala okolnost, že souběžně s divadelním Rozrazilem vznikala i televizní verze projektu, premiérovaná jen deset dní po prvním uvedení divadelní verze na programu ČT 2. Zkoušení bylo hektické a plné tenze. Režiséry jednotlivých částí byli pánové Pitínský, Rychlík, Maceček, Plachý, Morávek a Jelínek. Autory byli pánové Goldflam, Uhde, Kafka, Šimáček, Rychlík, Steigerwald, Drozda, Zelinský a další. Jakkoli bylo přijetí Rozrazilu rozporuplné, stalo se mimořádnou událostí divadelního podzimu v Čechách a sjednotilo na tři měsíce brněnskou divadelní alternativní scénu.
Zkoušení Rozrazilu bylo přerušeno dvěma zásadními událostmi. Jednak uvedením prvního dílu napříště pravidelného improvizačního večírku s názvem Jiří Kniha hledá partnera v režii Vladimíra Morávka, jednak premiérou jedenáctihodinové scénické fresky podle Dostojevského Svlékání z kůže v rámci festivalu Idioti na provázku aneb Evropské dny Fjodora Michajloviče Dostojevského. Týdenní festival Idioti na provázku byl zcela vyhrazen představením, filmům a výtvarným performancím inspirovaným ruským géniem.
Improvizační večírek se stal vyhledávaným diváckým titulem, pro herce pak novým adrenalinovým sportem. Svlékání z kůže zase evropskou divadelní události, nadšeně přijatou kritikou i laickou veřejností. Vladimír Morávek získal za tento projekt Zvláštní cenu Festivalu České divadlo 2006. Jiří Vyorálek byl nominován na cenu Thálie za všechny mužské role této fresky.
V listopadu se divadlo účastnilo v maďarské Budapešti setkání divadel visegrádského prostoru nad společným tématem. Pro první ročník tohoto setkávání byla vybrána klasická maďarské hra Čongor a víla, kterou ve výrazné úpravě maďarské road movie režíroval Jiří Jelínek.
Posledními dvěma premiérami roku se stala Morávkova režie Pitínského textu Český betlém a Jelínkova autorská inscenace Růžový panter?. Inscenace Betléma vznikla jako příležitostná črta v době adventu, získala si však velké nadšení provázkovského publika. Ještě před brněnským uvedením s ní Provázek hostoval v New Yorku, kde rovněž získala velký ohlas. V čase newyorského hostování části souboru vznikala souběžně již třetí Jelínkova autorská inscenace na motivy všech slavných detektivů světa.
Rok 2006 byl zakončen silvestrovským dílem improvizačního večera Jiří Kniha hledá partnera, v němž se účastnilo několik hostů (Jan Budař, skupina Maraca) a vystoupilo celkem 15 improvizačních dvojic.
Divadlo Husa na provázku taktéž v roce roce 2006 pravidelně hostovalo v spřízněném Divadle Archa Praha a Divadle Bazilika v Českých Budějovicích s inscenacemi Balada pro banditu a projektem Sto roků kobry (viz tabulka hostování Divadla Husa na provázku).
Dále se zúčastnilo prestižního festivalu v Hradci Králové, kde slavilo úspěch se svou inscenací Bratři Karamazovi: Vzkříšení, festivalu České divadlo v Praze, kde za obrovského zájmu publika uvedlo všechny čtyři díly tetralogie podle Dostojevského Sto roků kobry.
Na podzim 2006 uskutečnilo divadlo taktéž dva zahraniční výjezdy.
V maďarské Budapešti se zúčastnila část souboru setkání divadel visegrádského prostoru nad společným tématem. Na základě grantu Visegradského fondu vznikl projekt propojující čtyři alternativní soubory.Pro první ročník tohoto setkávání byla vybrána klasická maďarské hra Čongor a víla.
Na závěr roku Divadlo Husa na provázku reprezentovalo českou kulturu v New Yorku s inscenací Betlém aneb Komedie o narození. Inscenace byla součástí kulturního týdne Českého centra v New Yorku, kterého se účastnila řada význačných hostů, včetně Václava Havla.
Divadlo Husa na provázku převzalo v roce 2006 několik významných ocenění. Za projekt Svlékání z kůže obdrželo Divadlo Husa na provázku Zvláštní cenu festivalu České divadlo. Za ztvárnění ženských rolí v projektu Svlékání z kůže byla Eva Vrbková nominována na Cenu za ženský herecký výkon festivalu České divadlo. Za mužské role ve stejném projektu byl Jiří Vyorálek nominován na Cenu Thálie 2006. Nejnověji obdrželo divadlo od Nadace Alfréda Radoka nominaci na Divadlo roku.
(převzato odsud:http://www.provazek.cz/archiv.aspx)
Žádné komentáře:
Okomentovat