Kapitoly z dějin přepodstatňování jednoho divadla (2)

Po "Raskolnikovu jeho zločinu a jeho trestu" tu běží o více-méně (spíše více) etapu přepodstatnění tohoto divadla (nijak to nesouvisí ideologiemi ani politickými režimi právě vládnoucími);a to aniž by bylo zanevřeno a zapomínalo se na vše, co tu vzniklo v časech dávno minulých i nedávných. Naopak, celé přepodstatnění se děje , někdy úspěšnějí / někdy méně, s vědomím tradic tohoto divadla - Díky Bohu a Vl. Morávkovi (!!!):

"Jen ten, kdo CELÝ vhodil se někdy na JEDNU kartu a pod JEDINÉ rozhodnutí, jen ten, kdo celou minulost vrhl do sázky, aby ji ve vteřině buď tisíckrát zmnoženou získal, nebo celou ztratil... jen ten ví, jaké vykoupení a posvěcení, jaké stupňování a jaká očista života je v EXPERIMENTU.
Celé PŘEPODSTATNĚNÍ." (F. X. Šalda)

Z dějin přepodstatňování podruhé:

Raskolnikov - jeho zločin a jeho trest: Petr Jeništa a Pavel Zatloukal

(Foto Jef Kratochvil; Divadlo Husa na provázku)

2004

V lednu se uskutečnila premiéra druhé části projektu Sto roků kobry režiséra Vladimíra Morávka a ansámblu divadla. Za účasti hostů byla tato inscenace, náročná po všech stránkách, nejen provozně technických, ale i hereckých a režijních, nazkoušena v neuvěřitelně krátké době. Soubor se popral s tak náročným úkolem, jakým bezesporu nazkoušení dvou samostatných inscenací podle F.M.Dostojevského ve třech měsících je, s nebývalou vervou a nasazením. Ozývaly se dokonce hlasy, tvrdící, že viděly divadlo v noci jemně světélkovat. Obě inscenace se na každý pád stávají divácky velmi atraktivními i přes svou náročnost a hloubku ponoru v Dostojevského světě.V dubnu měla premiéru nová původní divadelní hra Hvězdy nad Baltimore - Luboše Baláka. Hra je o životě a smrti geniálního komika Vlasty Buriana, o jeho osudech během druhé světové války a okupace a po únoru 1948, kdy byl tento komik odsouzen za kolaboraci z nacisty. Pro spolupráci se podařilo získat někdejšího člena Divadla Husa na provázku Bolka Polívku, který hraje hlavní roli Vlasty Buriana. Inscenace není adorací Vlasty Buriana a jeho činů, spíš se pokouší objasnit dobu po roce 1948, kdy soudy zmanipulované Státní bezpečností již dávno nerozhodovali o lidských osudech demokraticky. Režisér J.A.Pitínský se vyjádřil v tom smyslu, že si na roli Vlasty Buriana nedokáže představit nikoho lepšího než je Bolek Polívka, principem totiž není ilustrovat Buriana a jeho styl, ale vytvořit mu na jevišti partnera.Cult Fiction byl opět originální divadelní projekt, série divadelních představení jejíž konečné číslo nebylo určeno. Cult Fiction byl exkurzí, divadelní antologií kultovního románu. Cult Fiction I - Rybí hudba se věnoval dílu Ch. Bukowského, I. Welsche a R. Brautigena. Povídky adaptovali a do scénického karnevalu světa kultovního románu, formou hraných scén, songů, skečů a rychlých střihů, převedli Luboš Balák a Pavel Baďura. První díl byl uveden v květnu.Divadlo se na konci sezóny - v červnu, zúčastnilo se svými inscenacemi Festivalu divadla v pohybu, který pořádalo, respektive již jeho šestou část, Centrum experimentálního divadla. V říjnu tohoto roku Projekt sto roků kobry obrazně dovršil svých pětasedmdesáti let. Režisér Vladimír Morávek opět vyburcoval divadlo k horečnatým výkonům a bezesným nocím jejich divácky opět velmi oblíbeným výsledkem byla inscenace, nominovaná také v několika divadelních anketách, inscenace F.M.Dostojevského románu Běsi - Stavrogin je ďábel. A zatímco Hradišťan klasicky uzavíral vánočním koncertem rok v divadle, na zkušebnách se již chystaly premiéry dvou následujících titulů na leden příštího roku.

2005

Divadlo Husa na provázku, prochází od ledna 2005 restrukturalizací a ideovou obnovou. V druhé půli sezony, tedy od ledna uvedlo v premiéře čtyři inscenace - Hromadná vražedkyně a její přátelé, druhý díl jedinečného projektu mapujícího kultovní autory - Cultfiction, inscenaci na motivy sedmi povídek Artuara Connana Doyla - Sherlock Holmes, komorní inscenaci Modrovous, která vznikla v koprodukci s nezávislým divadelním sdružením a byla oceněna cenou Max. Zároveň se divadlo technicky a dramaturgicky chystalo na závěr sezony - Festival sedmi smrtihlavů, a pokusně zavedlo jako vstřícný krok k divácké obci předplatné v dramaturgické linii nazvané Krvavá sezóna. Divadlo v dubnu absolvovalo výročí s nejdéle hranou inscenací - Rozvzpomínání v režii Ivo Krobota, která je stále na repertoáru a divácky oblíbená. Dva zahraniční zájezdy - v květnu do polské Toruně (Festival Kontakt Torun, inscenace Kníže Myškin je Idiot) a v červenci do italského Cividale (Mittel fest do Civdale, Rozvzpomínání) - potvrzují, že divadlo neztratilo svou mezinárodní prestiž, naopak ji úspěšně buduje. Zlomovým pro divadlo byl nástup do nové sezony, tedy do sezony 2005/2006 odstartovaný Festivalem Sedm žlutých praporů, aneb Nová smlouva, kterým se zároveň prezentoval a ustavoval nástup nového uměleckého vedení divadla a ideové koncepce. Luboše Baláka, pro kterého byl Festival sedmi Smrtihlavů jakýmsi rozloučením s érou jeho uměleckého vedení Provázku, vystřídal Vladimír Morávek, pro kterého byl Festival Sedm žlutých praporů příznačně nazvaný Nová smlouva otevřením divadla a jeho koncepce ideového vedení divadla. Oba festivaly byly součástí Konceptu Divadla v pohybu, a prezentovaly se jako jednotlivé díly tohoto projektu. Po nástupu do nové sezóny divadlo prošlo také reorganizací personální, přišlo několik nových herců do souboru divadla (David Steigerwald, Jiří Kniha, Jiří Jelínek) a nových organizačně technických pracovníků do vedení divadla (Bára Vrbová, Martina Měšťanová, Edita Marholtová) a proměnilo se vedení divadla - uměleckým šéfem se stal Vladimír Morávek a intendantem divadla Čestmír Kopecký. V takto obměněné sestavě divadlo v nové sezóně v rámci dramaturgie Nové smlouvy uvedlo obnovené premiéry her v novém obsazení -Zahradní slavnost, Rozvzpomínání. Zbrusu novou Baladu pro banditu, inscenaci Paris, několik inscenačních cyklů - Budař hoří, Vaření polívky, Taneční večírek jednonohých, a chystá se v na začátku roku 2006 završit projekt inscenací Sto roků kobry, závěrečnou částí Bratři Karamazovi: VzkříšeníDivadlo bylo nominováno v několika anketách odborné veřejnosti či kritiků, a v prestižní anketě Ceny Alfréda Radoka v několika kategoriích, jako divadlo roku, za nejlepší herecký výkon (Jan Budař- Stavrogin), za nejlepší inscenaci (Kníže Myškin je Idiot) a hudbu (Petr Hromádka - cyklus Sto roků kobry). Oceněn pak byl Petr Hromádka. Již zmíněnou cenou Max (nejlepší německé drama v sezóně) byla odměněna inscenace Modrovous.Divadlo bylo prezentováno v celkem devadesáti dvou článcích reflektujících vývoj sezóny, z toho v padesáti šesti případech šlo o články- nejen stručné informace (tisk. zprávy).Cultfiction II - Vraždy v ulici Morgue. Další exkurzí, divadelní antologií a průběžným inscenačním průzkumem prostoru kultovního románu se divadlo ocitlo v hájemství života a díla autorů píšících o infernálním svitu našich vystrašených vizí, hrůzy a vůně záhrobní prsti. Tedy v průběžných příbězích života a díla Edgara Allana Poea a Howarda Philipse Lowecrafta. V rámci programového záměru cyklu Cultfiction jsme to opět provedli formou kabaretních výstupů, originálních songů, krátkých dramatických her a tentokráte i za pomocí filmových dotáček.Hromadná vražedkyně a její přátelé byla inscenace přinášející v kombinaci tří dramatických tvarů současnéh skandálního dramatika Georga Taboriho nový a inscenačně zajímavý názor na pojetí ztráty citu v současném světě. Autorskou dramaturgicko-režijní úpravou se text posunul do aktuální roviny a poskytl prostor pro náročnou hereckou kreaci v hlavní roli Miriam Chmelařové, hostu inscenace. V režii Akrama Staňka, také hosta divadla, se dále na inscenaci podíleli Peter Alexander a Michal Bumbálek.Sherlock Holmes. V dubnu DHNP uvedlo premiéru inscenace na základě povídek o legendárním a fenomenálním detektivovi Sherlocku Holmsovi a jeho věrném souputníku Dr. Watsonovi. Předlouhou, kterou dramatizovala režisérka Eva Tálská ve spolupráci s Radanem Koryčanským (hostemv pozici dramaturga) a Lubošem Balákem, se stalo sedm povídek A. C. Doyla, z nichž pak vzniklo pět scénických příběhů - Případ totožnosti, Milverton, Spolek ryšavců, Lepenková krabice a Nezvěstná šlechtična. Představení se stalo další divácky úspěšnou poetickou inscenací, kterými je Eva Tálská na prknech DHNP pověstná a v hlavních rolích excelují Luboš P. Veselý a Petr Jeništa.Modrovous aneb Naděje žen. Inscenace do které se DHNP zapojilo formou koprodukce s občanským sdružením DIVO4, byla uvedena také v dubnu a to na malé - sklepní scéně divadla. Příběh „...ve kterém se lidé ze samé lásky vraždí...“, se dočkal ocenění u kritiky i diváků a byl jako oceněná inscenace Festivalu německého divadla v Praze na festival pozván a reprezentoval již zmíněnou koprodukci. V hlavní roli Luboš P. Veselý.Festival Sedm smrtihlavů - Festival Divadla v pohybu. Jak jsme již zmínili, tento festival uzavíral jednu etapu divadla respektive působení Luboše Baláka na pozici uměleckého šéfa divadla. Divadlo se rozhodlo opustit představu jakéhosi bilancování a naopak se dramaturgie festivalu zaměřila na aktuální společensko-kritickou funkci takovéto kulturní události a rozhodla se v sedmi dnech skrze sedm personifikovaných hříchů naší doby, pojmenovat naše největší slabosti, hříchy a marnosti. Každý ze sedmi dnů vystoupila jedna kapela, jeden spisovatel s aktuální povídkou na dané téma absolvoval autorské čtení, byla zahrána krátká inscenace či skeč na dané téma, hrála jazzová kapela, proběhlo výtvarné performance zaměřené na spolupráci s divadlem, v prostorách divadla a na dané téma, proběhla projekce tématického filmu...a další drobné výstupy. Každým dnem prováděli - jako ony personifikace, herci DHNP. Festival se tak stal kulturní událostí reflektovanou v mnoha médiích a mnoha diváky.Festival Sedm žlutých praporů aneb Nová smlouva - Festival Divadla v pohybu. V září se DHNP, již pod vedením nového uměleckého šéfa, po personálních změnách ve funkcích tajemníka, intendanta a dramaturga divadla pustilo do neméně ambiciózního festivalu. Tento festival byl naopak festivalem zaměřeným na společné prožití nového kulturního fenoménu, respektive přivonění si k auře kulturního brněnského fenoménu DHNP jako divadla - Hnutí. Na festivalu se podílelo několik spřátelených divadel, kapel, výtvarníků a osobností. V rámci festivalu také divadlo poprvé zahrálo v jednom dni tři díly dosud realizovaných inscenací projektu Sto roků kobry - Raskolnikov, jeho zločin a jeho trest, Kníže Myškin je Idiot a Stavrogin je ďábel. Každý den byl, za účastí kulturně i společensky významných osobností, zakončen slavnostním vyvěšením jednoho ze sedmi praporů symbolizujících novou éru divadla.První, vlajkovou inscenací nové sezóny v režii Vladimíra Morávka, se v listopadu, poté co jsme v obnovených premiérách uvedli legendární inscenace v novém obsazení, stala Balada pro banditu. Legendární příběh v legendami opředené inscenaci ze sedmdesátých let, se v novém zpracování dočkal aktuálního výkladu, nového hudebního aranžmá, dopsání některých pasáží autorem původního libreta (M. Uhde) a především originálního režijního výkladu legendárního příběhu. To vše bylo okamžitě po premiéře příznivě odměněno jak kritikou, tak diváckým zájmem. V hlavních rolích excelovali Jan Zadražil a Eva Vrbková.V obnovené premiéře na scéně DHNP, v novém obsazení uvedl Jiří Jelínek jako režisér i autor adaptace, několikrát oceněnou a divácky úspěšnou inscenaci Paris - na motivy předlohy W.Shakespeara. DHNP inscenaci uvádí na malé scéně divadla jako netradiční- poeticky lyrický pohled (s lehce groteskní nadsázkou), na tragédii slavného alžbětince - Romeo a Julie.

(převzato odsud: http://www.provazek.cz/archiv.aspx)