Jeden z nejtalentovanějších a nejprogresivnějších kytarových hráčů posledních dekád stylově se pohybující v prostoru někde mezi The Beatles a Jimim Hendrixem: americký zpěvák a muzikant Adrian Belew (narozen v roce 1949).Po celé léto roku 1976 se Frank Zappa soustředí na sestavení téměř zcela nové kapely, která by významně zvýšila kvalitu a rozsah toho, co lze uskutečnit na jevišti. Pro to, čeho chce Zappa dosáhnout, je nezbytné, aby prakticky celá skupina uměla číst noty. Udělá jedinou výjimku - tou výjimkou je Adrian Belew, který se Zappou nahraje svým tempem strhující, dnes již klasickou desku „Sheik Yerbouti“ (1979).
Vzápětí se Belew stává součásti kapely Davida Bowieho, se kterým natáčí na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let dvě alba, aby se na začátku 80. let stal součástí „umíněně komplikované punkové kapely sevřené nervózním funky“, totiž Talking Heads. Natočí s nimi jejich možná nejlepší desku „ Remain In Light“ (1980) – kterou produkoval zvukový mág Brian Eno –, živé dvojalbum „The Name Of This Band Is Talking Heads“ (1982) a též pomůže Davidu Byrnemu s jeho sólovou deskou „The Catherine Wheel“ (1981).
Mezitím Robert Fripp obnovuje po několikaleté pauze slavné King Crimson v nově sestavě: Adrian Belew (kytara), Tony Levin (basa) a Bill Bruford (bicí). V této sestavě natočí tři vynikající alba: „Discipline“ (1981), „Beat“ (1982) a „Three Of A Perfect Pair“ (1984), na kterých se citelně projevuje Belewův rukopis – totiž jeho typicky kvílivá hra na kytaru.
V mezidobí vydá Adrian Belew svůj sólový debut, výbornou a energickou desku „Lhone Rhino“ (1982), rok poté „Twar Bar King“ a v polovině 80. let instrumentální pochoutku „Desire Caught By The Tail“. Každému, kdo má předsudek k hudbě osmdesátých let, doporučuji všechna tato tři alba: nápaditost, údernost, experimentování se zvukem kytar a zároveň jakýsi šmrnc, lehkost a elegance jsou tím, co tato alba činí nadčasovou záležitostí.
Celou druhou polovinu 80. let je Belew součástí kapely Laurie Anderson, se kterou se podílí na vydání jejích stěžejních alb: „Mr. Heartbreak“ (1984), „Home Of The Brave“ (1986) a v neposlední řadě i na skvělém albu „Bright Red“ z první poloviny 90. let. V roce 1989 Belew vydá sólovku „Mr. Music Head“ a rok na to „Young Lions“, kde se objeví duet s Davidem Bowiem „Pretty Pink Rose".
V průběhu 90. let už po třetí obnovují činnost King Crimson, natočí skvělé cd „Thrak“ (1995), temné „The Construction Of Light“ (2000), tvrdé a hutné „Happy With What You Have To Be Happy With“ (2002) a nakonec „Power To Believe“ (2003). V posledních letech se Belew prezentuje sólovým studiovým experimentálním projektem „Side One“ (2005), „Side Two“ (2005) a „Side Three“ (2006) jež ukončí nádherným živákem „Side Four“ (2007). V rámci světového turné k těmto deskám odehrál vloni na podzim skvělý koncert v Budapešti – nezapomenutelný zážitek!!
Žádné komentáře:
Okomentovat