Aby občanské iniciativy volající po pádu Nečasovy vlády měly šanci na
úspěch, je nezbytná jejich jednota. Dohoda odborářů se zástupci
Holešovské výzvy proto míří do černého. Klíčovou otázkou zůstává, kdo se
ujme role dominantní opoziční síly.
Zatímco sněmovní opozice vyvolala neúspěšné hlasování o nedůvěře vládě
Petra Nečase, občané vyjádřili svou nespokojenost s politickou situací v
ulicích. A zdá se, že dosud izolované protesty se začínají spojovat.
Podle posledních informací ČTK se iniciátoři zatím nejmasivnějších
protestů z Holešovské výzvy domluvili s Asociací samostatných odborů ČR a
na duben plánují společnou demonstraci na pražském Václavském náměstí.
Podle jednoho z předáků Holešovské výzvy Vlastibora Čermáka budou
aktivisté jednat o spolupráci také s dalšími iniciativami, které
kritizují vládní politiku.
Protivládních protestů, které minulý
týden Holešovská výzva zorganizovala po celé republice, se zúčastnilo
několik tisíc lidí. Podle politologa Milana Znoje je proto evidentní,
že za výzvou stojí schopní organizátoři. „Přivést na náměstí českých
měst v jeden den tisíce lidí se nedá zorganizovat pouhým řečněním na
Facebooku,“ uvedl Znoj pro Deník Referendum.
Ministr financí
Miroslav Kalousek přitom protesty odsoudil. Holešovská výzva podle něj
usiluje o na rozvrat demokratických institucí. „To nebyly protesty proti
vládě a vládním krokům, ale proti demokratickému systému jako
takovému," prohlásil Kalousek. Podle premiéra Petra Nečase zase vláda
ani na základě protestů svůj program korigovat nehodlá a bude pokračovat
v konsolidaci veřejných financí.
Podle politologa Jiřího Pehe by
si ale politici měli spíše položit otázku, zda sílící projevy
nespokojenosti nejsou odvrácenou stranou jejich neschopnosti nabízet
smysluplná východiska ze situace, kterou stále více lidí vnímá jako
hlubokou krizi demokratického systému.
„S tím souvisí i otázka,
zda se tudíž nejedná o jev potenciálně mnohem nebezpečnější, protože
zneužitelnější různými populisty, než jsou třeba masové protesty různých
hnutí a odborů, které alternativy k systému, jenž vidí jako nefunkční,
asociální či zkorumpovaný, nabízejí,“ napsal Pehe ve svém úterním
sloupku pro Deník Referendum.
Iniciátoři Holešovské výzvy už
dříve oznámili, že požadují demisi vlády a jmenování dočasné vlády
odborníků, zahájení příprav spravedlivých demokratických voleb a
uzákonění běžně použitelného referenda. Současně požadují zastavení
církevních restitucí, penzijní, sociální, zdravotnické a školské reformy
a odvolání podpisu na smlouvě ACTA, která podle nich zavádí cenzuru na
internetu. Řešením by podle nich byla dočasně jmenovaná úřednická vláda a
týden po jejím jmenování by měl odstoupit prezident Václav Klaus pro
ztrátu důvěry.
Narozdíl od odborářů se ale od Holešovské výzvy
distancovaly takřka všechny protivládní skupiny, včetně iniciativy
ProAlt. Důvody jejich zdrženlivosti popsal na webu Nové kapitalistické
levice Pavel Mladý, podle kterého za Holešovskou výzvou stojí mimo jiné i
lidé, kteří mají blízko ke krajní pravici.
„Jsou to vesměs lidé,
kteří se nebyli schopni zapojit do plejády již existujících
protivládních iniciativ. Jaroslav Popelka byl za minulého režimu vězněn a
je sympatizantem Pravého bloku a souputník Petra Cibulky,“ napsal
Mladý.
„Na úvodní konferenci svolané Holešovskou výzvou
vystoupili jako řečníci také nestoři českého fašismu Jan Skácel a
Ladislav Malý. Zatímco Jan Skácel je bývalý předseda Vlastenecké fronty a
později člen Národní strany nyní předsedající Českému hnutí za národní
jednotu, Ladislav Malý si z fašistické skupiny Národní sjednocení
odskočil do Dělnické strany, aby se opět vrátil k NSJ, kde je jakýmsi
šéfideologem," vysvětlil Mladý s tím, že se nejedná o žádné zbloudilé
mladíky, nýbrž o veterány české fašistické scény.
Podle něj to
sice nemusí nutně implikovat spojení Holešovské výzvy s fašismem,
nicméně samotný fakt, že přední české fašisty nechali iniciátoři
Holešovské výzvy vystoupit na své konferenci, je podle něj varováním.
Je Holešovská výzva pro demokracii nebezpečná?
Podle
řady pozorovatelů české politiky je přitom klíčovým předpokladem
úspěšného tažení proti Nečasově vládě jednota opozičních skupin. Dohoda
odborů se zástupci Holešovské výzvy pak naznačuje, že ke sjednocování
občanské opozice konečně dochází - a že právě Holešovská výzva má zatím
největší odezvu. Otázkou zůstává, zda nabízí ideová východiska, jež jsou
slučitelná s demokrackým politickým uspořádáním.
„Holesovšká
výzva je pro demokracii skutečně nebezpečná. Vládu na základě stranické
soutěže chce nahradit vládou odborníků a zároveň o odbornosti bude
rozhodovat přímo lid, který má své emoce,“ myslí si Milan Znoj.
Podle
politologa Lukáše Jelínka navíc tlačí programově příliš na pilu.
„Naposledy pan Popelka mluvil o tom, že zde není demokracie, že je třeba
zrušit politické strany nebo též vyměnit soudce,“ řekl Jelínek Deníku
Referendum.
„Jako předskokanka odpovědných protestních aktivit
myslím Holešovská výzvy svoji roli splnila, teď je ale asi zapotřebí
komunikovat s ,mocí‘ sofistikovaněji, pokud možno bez účasti pravicových
i levicových extrémistů. Aby politici byli ochotni naslouchat a schopni
reagovat, musí cítit, že se jedná o skutečného politického partnera,
případně protivníka s jasnou pozitivní vizí,“ soudí Jelínek.
Podle
sociologa Jana Kellera ale dohoda s odboráři vůbec nemusí znamenat
úspěch protivládních protestů. „Jsem si jist, že protesty proti Nečasově
vládě budou sílit. Jejich efektivita však bude limitována především
dvěma faktory,“ uvedl Jan Keller pro Deník Referendum. Nečasova vláda
totiž vzešla z demokratických voleb a proto nestačí pouze požadovat její
demisi do tehdy a do tehdy, jak to učinila Holešovská výzva.
„Je
tak nutno pečlivě zdůvodnit, proč vláda ztratila legitimitu. A
Holešovská výzva takové zcela konkrétní zdůvodnění neobsahuje. Bouří se
proti zcela asociálním reformám, které ovšem většina voličů svým hlasem
ve volbách odsouhlasila. Pokud si to nyní rozmysleli, je to problém
jejich, nikoliv vlády,“ řekl Keller pro Deník Referendum.
Současně
je podle Kellera nutné si zcela pragmaticky přiznat, že vládu k demisi
nepřiměje demonstrace, které se zúčastní 0,3 % obyvatel Prahy. „Pokud
chce Holešovská výzva pokračovat tímto způsobem, dává Nečasovi
,argument‘, že za ním stojí 99,7% obyvatel metropole. A Nečas je dost
pokleslý politik, aby tento argument položil na stůl,“ uvedl sociolog.
„Domnívám
se také, že spoustu lidí výzva odrazuje tím, že neuvažuje, co bude po
pádu vlády. Na odborníky ve vládě nevěřím. Reformy jsou politickým
rozhodnutím. Po odborné stránce lze snadno dokázat, že vládou prováděné
reformy naši situaci neřeší, ale zhoršují," doplnil Keller s tím, že
podle podoby reforem lze odhadnout, že ministři pracují podle zadání
silných finančních skupin.
Holešovská výzva podle něj nijak
neřeší právě to, jak takzvané odborníky od vlivu těchto skupin odstínit.
„A co bude po nových volbách? Dnešní strany snad nechce zrušit ani
Holešovská výzva. Po volbách se tedy dostanou opět k moci a budou mít
veškerý prostor pro to, aby vládly ve starých kolejích a odstranily vše,
co se snad odborníkům za pár měsíců podaří napravit,“ uvedl Keller.
„Holešovská
výzva na mne nepůsobí dojmem, že by spoléhala na vládu komunistů a
radikální části ČSSD. Jsme prostě v mnohem zapeklitější situaci, než aby
se to dalo vyřešit pochodem k sídlu České televize,“ uzavřel sociolog.
Právě
proto je podle Jelínka zřejmé, že iniciativu musí převzít aktéři, kteří
se neztotožňují s krajními extrémy, tedy odbory či sociální demokraté.
Právě jejich úkolem má být přesvědčit veřejnost o legitimitě
demokratického uspořádání.
„Zejména ČSSD by měla srozumitelně
formulovat program sociální ochrany a občanské participace. A aby strany
obhájily svoji roli, měly by při svém rozhodování více pracovat s
expertními podklady a zapojovat do své činnosti širší laickou, ale i
odbornou veřejnost,“ řekl Jelínek.
Pokud se jim to nepodaří,
mohla by se napříště většina voličů přiklonit k extremistickým
subjektům. Nejen přítomností na ulicích českých a moravských měst, nýbrž
i u volebních uren.
(Psáno pro Deník Referendum; publikováno 21.3.2012, viz tady.)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat