Babišovo ANO 2011: Holešovská výzva podnikatelů?

Politické uskupení ANO 2011 miliardáře Andreje Babiše nemá propracovaný program, ani personální zázemí, a tak zatím budí dojem nebezpečného podnikatelského populistického uskupení. 

Přestože se miliardář Andrej Babiš rozhodl, že jeho uskupení Akce nespokojených občanů (ANO 2011) nepostaví samostatné kandidátky do podzimních krajských voleb, přichystal pro své příznivce cyklus setkání ve všech krajských městech republiky.

Cílem turné je představit veřejnosti zakládající členy sdružení, artikulovat základní programová východiska a posbírat dostatečný počet podpisů nutný pro založení politického hnutí tak, aby se mohlo zúčastnit nejbližších sněmovních voleb.

Andrej Babiš a jeho příznivci, mezi které patří například moderátor Jan Kraus, spisovatel Michal Viewegh či finančník Karel Janeček, založili ANO 2011, neboť dle svých slov již nespatřují v žádné současné parlamentní straně naději na změnu poměrů. Za pravdu jim dávají i některá tuzemská média, která – ač z velké většiny pravicově orientovaná – nemohou tváří v tvář permanentní vládní krizi o současné vládě Petra Nečase referovat jinak než kriticky.

„Dlouholetý politický marasmus, který koncem března vyvrcholil odposlechovou aférou Bém-Janoušek, soudní úplatkářskou fraškou Věcí veřejných a postupným samovolným rozkladem reformní vlády Petra Nečase, nutí řadu slušných podnikatelů hlasitě křičet,“ napsal například na sklonku minulého týdne týdeník Ekonom.

Podle autora textu Jana Štětky přitom ani opoziční ČSSD naději na změnu neskýtá a hrozí, že pokračující zkorumpovanost státní moci a demoralizace společnosti skončí spontánní vzpourou davů ve stylu Holešovské výzvy. „Což by podle byznysmenů mohlo smést demokracii a nastolit systém tvrdé ruky,“ dodal Štětka.

Autor proto oslovil několik zdejších velkopodnikatelů s anketní otázkou týkající se současné politické a vládní krize. Například podle finančníka Karla Janečka by nejlepší východiskem z politické krize byla ukázka nějaké společenské síly. „To znamená demonstrace. Hlavním z požadavků by měla být změna volebního systému, pokud to vláda odmítne, měla by odstoupit,“ uvedl zakladatel Nadačního fondu proti korupci a jeden z příznivců ANO 2011.

„Nic se dnes vlastně nedramatizuje, je to jen hra psychopata Bárty. Koalice má stále stejný program - prachy a moc. Naše hnutí ANO 2011 už začíná hledat lidi pro parlamentní volby, máme zájem o všechny slušné, co nekradou a chtějí udělat něco pro náš národ,“ odvětil pak na otázku týdeníku Ekonom Andrej Babiš.

Jeho hnutí si sice původně pohrávalo s myšlenkou postavit své kandidáty již do podzimních krajských voleb, nicméně se mu nepodařilo oslovit dostatečný počet kandidátů. „Sehnat nezkorumpované čestné lidi není snadné,“ ocitoval na začátku března server iHned.cz slova senátorky a příznivkyně Babišova hnutí Aleny Dernerové pro deník Insider.

Předpokládejme přesto, že ANO 2011 to do sněmovních voleb stihne. Proto není od věci podrobněji prozkoumat program Babišova politického projektu. Jenomže navzdory ostré kritice současné politické reprezentace Babišovo vznikající hnutí žádný politický program nemá: potenciální příznivci na jejich webu naleznou pouhých několik odstavců ideového charakteru. Přesto lze již nyní identifikovat základní myšlenky, kterými bude chtít hnutí apelovat na voliče.

ANO 2011: stát jako firma, vláda odborníků, konec korupce
Podle hnutí ANO 2011 se Česká republika dostala do víru divokého volného trhu bez dostatečné vymahatelnosti práva. „Jsme svědky rozpadu společnosti na „mocensko-politické zkorumpované klany“, jejímž zájmům jsou slušní občané vydáni napospas. Je likvidována střední třída; přitom právě do ní vkládá okolní svět velké naděje. Znovu dochází k poklesu morálky a ignoraci mravních principů,“ píše hnutí na svém webu v sekci nazvané Co chceme.

ANO 2011 se chce hlásit k zastupitelské demokracii založené na schopnostech a znalostech, k právnímu státu zaručujícímu svobodu jednotlivce, k solidaritě založené na pocitu odpovědnosti a pevnému ukotvení naší země v Evropě. Mezi základní cíle Babišova hnutí pak patří demokratický, efektivně fungující stát, který budou řídit opravdoví odborníci a nikoli všehoschopní prospěcháři.

„Takoví lidé musí mít nejen potřebné znalosti, ale musí svojí předchozí prací prokázat odbornou schopnost i pocit odpovědnosti za celou společnost a mít vysoký morální kredit. Takové kandidáty chceme nabídnout do příštích voleb. Nepodporujeme lidi, kteří nemají zkušenosti a doposud nic nedokázali a budeme prosazovat uzákonění odvolatelnosti politiků. Ve vládě musí být odborníci,“ uvádí ANO 2011 na svém webu.

Kromě nastolení vlády odborníků chce hnutí skoncovat s korupčními praktikami. ANO 2011 o sobě už nyní tvrdí, že na rozdíl od současných politiků disponuje skutečnou vůlí korupční chování trestat. „Lidé si musí znovu uvědomit, že krást, podvádět a lhát se nevyplatí a korupce se musí stát z hlediska morálního naprosto nepřijatelná,“ píše uskupení.

Současně chce Babišovo hnutí zreformovat veřejnou správu tak, aby byla efektivní jako prosperující firma, nikoli jako korupcí prolezlý systém. „Ve veřejné správě proto musejí být odborníci schopní ji efektivně řídit a vyhodnocovat dopady svých rozhodnutí. Práce úředníků musí být průběžně kontrolována. Potřebujeme úředníky s vysokou kvalifikací, kteří budou vybíráni na základě odborností a schopností a za práci dostanou náležitou odměnu,“ vysvětluje ANO 2011.

V neposlední řadě ANO 2011 počítá mezi své cíle posílení konkurenceschopnosti české ekonomiky, vyvážený regionální rozvoj či úspěšnější výběr daní založený na progresivním zdanění a vyváženém poměru mezi přímými a nepřímými daněmi. Hnutí chce také usilovat o sociální smír ve společnosti a slibuje reformu školství, jejíž součástí je odmítavý postoj ke školnému na vysokých školách. „Nedopustíme omezení samosprávy vysokých škol a akademických svobod,“ píše ANO 2011 ve svých programových východiscích.

Pokud jde o ochranu životního prostředí, ANO 2011 slibuje podporu jaderné energii, obnovitelným zdrojům a zvyšování energetické účinnosti. „Budeme se zasazovat o ochranu spotřebitele. Stát se musí aktivně starat o kontrolu kvality zboží a služeb. Proto budeme podporovat i investice do čistých technologií,“ tvrdí ANO 2011.

Nové Věci veřejné
„Hledání nové strany a alternativy po zkušenostech s Věcmi veřejnými bude dost problematické,“ uvedla pro Deník Referendum politoložka Vladimíra Dvořáková. Podle ní to ale neznamená, že se k některému z nových subjektů dostatečně velké množství voličů nepřikloní, neboť je podle jejích slov evidentní, že naprosto padla důvěra veřejnosti vůči stranám vládní koalice.

„To co předvádí koaliční strany Nečasovy vlády je neuvěřitelné,“ dodala politoložka. Podle ní je navíc kritika – dle které český stát neplní základní funkce, státní správa nefunguje a reformy jsou ve skutečnosti tunel – všudypřítomná a velmi silná i mezi významnými podnikateli.

Podle politologa Lukáše Jelínka to přesto nebude mít uskupení ANO 2011 jednoduché. „Andrej Babiš zahodil velkou šanci. Mohl buď vytvořit politické sdružení, které by samo nekandidovalo, ale shromažďovalo lidi z různých stran, kterým vadí korupce, netransparentnost apod. Nebo mohl chvíli počkat a trpělivě budovat nový středopravý subjekt,“ uvádí Jelínek možné účinnější protikorpuční strategie.

„Z nedočkavosti ale vzniklo uskupení ANO 2011, které snad s výjimkou Petra Havlíka nemá žádného politického stratéga, jen spoustu nespokojenců se situací, byť třeba majetnějších a vlivnějších než jsou sympatizanti Holešovské výzvy. Spíš než kompetentně působí ANO populisticky,“ myslí si Jelínek.

Podobnost s Věcmi veřejnými vykazuje i další rys Babišovy rétoriky – odmítání zařadit se na pravolevé ose.

„Já tvrdím, že dnes už nemáme ten komfort, kdy si můžeme vybírat mezi levicí a pravicí. Stát je v krizi a nefunguje. Stát by měl přece fungovat tak, aby tu byl sociální smír, aby tu podnikatelé rádi podnikali, aby tu platili daně, aby se tu nekradlo a aby tu byla solidární společnost. Aby se vrátila slušnost. A Češi ten potenciál mají. Je tu plno šikovných lidí, kteří však nejsou vůbec připuštěni k řešení dnešní situace. Stávající strany jsou pro ně uzavřené v systému, který těm stranám vyhovuje. A běda tomu, kdo se tento systém pokusí narušit,“ vysvětlil Babiš pro server Českápozice.cz na začátku letošního dubna.

Ale právě tato kritika všech politických elit a image neideologického subjektu, jenž neřeší otázku svého pravolevého zařazení, nýbrž prosazuje pragmatická a racionální řešení, která vycházejí vstříc „opravdovým“ potřebám občanů, byla před posledními sněmovními volbami podstatnou okolností stojící za vzestupem Věcí veřejných.

Johnova strana ve svém politickém angažmá nakonec selhala, avšak to neznamená, že se voliči opět neupnou k některému z nových subjektů. Jejich protagonistům nenahrává přitom pouze politická blamáž koaliční vlády ODS, TOP 09 a VV, nýbrž v mnoha ohledech i levicová ČSSD.

Sociální demokraté v očích značné části veřejnosti protikorupční alternativu nepředstavují. Nejeden z pozorovatelů politické scény upozorňuje na rozparcelování politické moci mezi občanské a sociální demokraty na magistrátech velkých měst.

Přitom nelze vyloučit, že k podobné parcelaci moci by se na celostátní úrovni přiklonil i první místopředseda sociálních demokratů a jihomoravský hejtman Michal Hašek. Je nutno zdůraznit, že v tomto momentě mají kritici ČSSD pravdu, avšak pouze zčásti.

Předsedou ČSSD není Hašek, nýbrž Sobotka, který odmítá vládu nejen s ODS, nýbrž i s TOP 09. Mezi klíčové osobnosti ČSSD navíc patří nejpopulárnější politik v zemi Jiří Dienstbier, který ztělesňuje principiálního kritika velkých koalic i politické korupce.

„V jistém smyslu v tuto chvíli asi opravdu nejde o levici a pravici, ale o obnovu státu a jeho fungování,“ dává přesto za pravdu kritikům všech stávajících politických stran Dvořáková, avšak upozorňuje, že ANO 2011 nebude jediným novým subjektem, který se pokusí v příštích volbách oslovit veřejnost.

„Vzniká jich v tuto chvíli celá řada. Podstatné pro jejich životaschopnost samozřejmě bude, zdali dokáží vytvořit stranickou strukturu a organizace i mimo hlavní centra. Tato schopnost podle mne nakonec rozhodne o tom, který z nových subjektů se do parlamentu dostane,“ vysvětlila Dvořáková pro Deník Referendum.

A některý z nových politických subjektů zřejmě zcela bez šancí na vstup do Sněmovny nebude. Podle politologa Milana Znoje lze totiž v současných náladách veřejnosti identifikovat postoje, dle kterých selhávají všechny zavedené strany, neboť se stávají symbolem politické korupce.

„Otřes českého stranictví spočívá v tom, že se prohlubuje odpor občanů vůči stranám jako takovým,“ vysvětlil Znoj s tím, že sama ostražitost občanů vůči politickým stranám by nevadila, neboť může být ku prospěchu demokracie, pokud posiluje občanský aktivismus a dodává občanům energii, aby se bránili svévoli politických elit.

„Na druhou stranu tento odpor ke stranám vskutku představuje hrozbu pro demokracii, pokud se stává nástrojem manipulace občanů v zájmu skrytých skupin, které chtějí touto cestou získat politickou moc. Namísto ostražitosti lidu se pak jedná spíše o jeho slepou averzi a místo demokratického populismu, který posiluje sebe-vládu občanů, máme nedemokratický populismus, který slouží skrytým oligarchickým zájmům,“ vysvětlil Znoj v rozhovoru pro Deník Referendum.

Projekt protikorupční, nebo populistický?
Mezi základní charakteristiky populistických subjektů patří podle standardních politologických učebnic několik vzájemně provázaných konstitutivních momentů, jež v sobě zahrnují protestní apel s důrazem na právo a boj s korupcí, antielitářský akcent spojený s kritikou všech stávajících politických subjektů doplněný odkazem na „obyčejné a slušné“ lidi a vyhýbání se ideologické odpovědnosti.

Jinak řečeno, tyto strany se odmítají přihlásit k pravicovým nebo levicovým programatickým konceptům s poukazem na jejich zastaralost a současně se prezentují jako alternativa k oběma dominantním táborům. V tom se Babišovo hnutí ničím neodlišuje od Věcí veřejných.

Podle Vladimíry Dvořákové je ale současné politické uspořádání v České republice zvrácené do té míry, že tu přestávají platit standardní politologické metody, jejichž pomocí lze interpretovat či analyzovat politicko-společenskou dynamiku. Podle ní je proto problematické charakterizovat ANO 2011 jako klasický typ populistického subjektu.

„Populismus bych příliš nezdůrazňovala, nezdá se mi, že je ho v programových východiscích ANO 2011 o mnoho více, než v běžných kampaních jiných stran,“ uvedla Dvořáková pro Deník Referendum s tím, že snad pouze určitý tlak proti všem stávajícím politickým elitám lze na Babišově projektu považovat za podstatný populistický rys.

„Ovšem za dané situace asi žádná strana nebo hnutí nemůže nejít proti současné politické elitě. Stejně jako je těžké v naší situaci označovat boj proti korupci za populismus. Je to klíčový problém tohoto státu,“ myslí si politoložka.

Politolog Milan Znoj s Dvořákovou ale nesouhlasí a Babišův projekt charakterizuje jako podnikatelský populismus, který považuje za hrozbu pro demokracii.

„Návrh podnikatele Babiše, aby stát byl manažován jako podnikatelská firma je scestný a nebezpečný. Stát není státní podnik, ani soukromá firma. Když srovnáme schopnosti politiků a manažerů rozkrást stát, tak je třeba říci, že manažeři v tom politiky mnohonásobně překonávají,“ uvedl Znoj pro Deník Referendum.

Podle něj je představa, že by stát měli manažovat údajně bezúhonní podnikatelé iluzorní a dětinská, neboť by v takovém případě musel existovat politický mechanismus, jak zjišťovat onu morální bezúhonnost politických manažerů.

„O politice a správě státu by tak rozhodovaly občanské prověrkové komise. Když to srovnáme, zjistíme, že soutěž politických stran o moc, pokud je doprovázena občanskou kontrolou, je pořád neskonale lepším politickým režimem než stát, který by se dostal do rukou manažerů a podnikatelských populistů odvolávajících se na amorfní hnutí lidu. Z Babišova hnutí nespokojených občanů by se tak mohla vyklubat podnikatelská verze Holešovské výzvy,“ obává se Znoj.

Taktéž podle Jelínka je volání po manažerském řízení státu přesně tím, co nepotřebujeme. „Tady schází ryzí politika, založená na soutěži programů, prosazování hodnot a hledání konsensu. Pokud bychom chtěli vládu manažerů, můžeme ji rovnou odevzdat buď ratingovým agenturám, nebo panu Bakalovi,“ uvedl Lukáš Jelínek pro Deník Referendum.

I kdyby se Babišovo hnutí nakonec přeměnilo v politickou stranu, je podle Znoje otázkou, zda by mohlo uspět se svým omezeným populistickým programem, který nezná jiné téma než boj s korupcí.

„Stručná odpověď by zněla: pokud nenajde Babišovo ANO 2011 nějaké další téma kromě korupce, může uspět jen tehdy, pokud se zhroutí nejen pravice ale i levice, což se nezdá pravděpodobné. Česká politika nyní vystačí se štěpením na pravici a levici a zřejmě vystačí i v budoucnosti,“ uvedl Znoj pro Deník Referendum

Taktéž Jelínek nevěří, že by ANO 2011 mohlo získat plošnou výraznou podporu, zvlášť pokud nepředstaví tým hvězdných odborníků. Podle něj lze spíše čekat občasné regionální úspěchy, třeba na severu Čech.

„Myslím, že se ukazuje, že pan Babiš je politický amatér, který nesplňuje elementání kritéria pro výkon hodnotově profilované politiky. Jeho pokus by zapadl do nedávného tříštění slovenského pravicového spektra. Jenže lidé už po zkušenosti v VV budou právem ostražití,“ myslí si Jelínek.

Zda je bližší skutečnosti zdrženlivější přístup Vladimíry Dvořákové, nebo příkré odsudky Lukáše Jelínka a Milana Znoje, ukáže čas. V každém případě, pokud nechce být Andrej Babiš pokládán za nekompetentního populistu, který je navzdory líbivé rétorice hrozbou pro demokracii, musí začít velmi rychle prokazovat mnohem vyšší programovou a strategickou kvalitu, než jakou zatím jeho tým předvádí.


(Psáno pro Deník Referendum; publikováno 17.4.2012, viz tady.)