Onderka brněnským divadelníkům ustoupil, škrty v kultuře přesto budou

Brněnské zastupitelsvo v úterý schválilo rozpočet na příští rok. Původní drastické dvacetiprocentní škrty se sice nakonec nedotknou některých divadel v původně navržené podobě, přesto většinu kulturních institucí čekají v příštím roce krušné časy. 

Brno má rozpočet na rok 2012. Po vlně protestů přineslo jeho schválení dobrou zprávu pro některá divadla. Přesto se ale škrty v příštím roce dotknou nejvíce příspěvkových organizací města, mezi něž vedle divadel patří přes deset domovů pro seniory, centrum sociálních služeb, mateřské školy, sdružení zdravotnických zařízení či muzeum a galerie.

Právě tento fakt se přitom nelíbí opozici i angažované veřejnosti. „Brno navenek vystupuje jako město vědy a kultury. Přitom snižuje příspěvky organizacím, které právě vědu a kulturu podporují. Naopak více peněz dává na opravy komunikací. Tam vidíme možnost úspory,“ uvedl pro Brněnský deník Martin Ander z opozičních zelených.

A podle Ireny Matonohové z taktéž opoziční Top 09 budou nejvíce trpět ty organizace, které si nevymohly na magistrátu výjimku. „Národní divadlo má největší rozpočet a nakonec kvůli protestům přijde jen o pět procent dotací a není tak vážněji ohrožené. Naopak knihovna Jiřího Mahena bude muset kvůli dvacetiprocentnímu výpadku v dotacích razantně omezovat svůj provoz,” uvedla Matonohová.

Onderkovo vedení města totiž nakonec vyšlo vstříc protestům divadelníků. Národnímu divadlu Brno, Městskému divadlu Brno a Centru experimentálního divadla nakonec zastupitelé snížili příspěvky jen o pět procent, avšak na dobu osmi let.

Filharmonie Brno pak bude hospodařit s rozpočtem nižším o necelých deset procent, a to po dobu následujících čtyř roků. Všechny ostatní příspěkové organizace včetně Divadla Radost ale nakonec přijdou v příštích dvou letech o původně navrženou pětinu rozpočtu.

„Výjimky jsme udělali v případech, kdy hrozilo masové propouštění nebo jiné narušení chodu organizací,“ vysvětlil selektivní přístup vedení města k příspěvkovým organizacím brněnský primátor Roman Onderka.

Prakticky to bude znamenat, že například Národní divadlo Brno musí v příštích osmi letech každoročně ušetřit deset milionů korun. „I tak je to pro nás ovšem velká částka. O tom, jak ji ušetříme, zatím přesně nevíme. Nelze vyloučit ani to, že zdražíme některé vstupenky,“ uvedl ředitel Národního divadla Brno Daniel Dvořák.

Taktéž na provozu Divadla Husa na provázku se pětiprocentní škrty projeví, avšak podle jejího uměleckého šéfa Vladimíra Morávka jsou s výslednou podobou rozpočtu v podstatě spokojení. „Ten pětinový škrt by ublížil Provázku víc, než by se mohlo zdát. Druhá věc je, že i tak nás čekají těžké časy. Budeme muset mnohé si odepřít, naplnění slibů odsunout, tu a tam na něco rezignovat. Blbé to bude, ale doufejme ne tragické,“ uvedl Morávek pro Deník Referendum.

Naopak ředitelka knihovny Jiřího Mahena Libuše Nivnická uvažuje o uzavření některých poboček. „O práci také přijde asi třicet lidí. Navíc nemůžeme dostatečně obnovovat knižní fond,” uvedla pro Brněnský deník Nivnická s tím, že po obnovení příspěvku v plné výši se knihovna pokusí provoz v pobočkách opět obnovit.

Vedení města čelí i nadále kritice
Navzdory částečné spokojenosti některých divadelníků je tak Onderkovo vedení města nadále kritizováno angažovanou veřejností, a to za nekoncepčnost a nehospodárnost v nakládání s veřejnými prostředky v oblasti kultury a umění.

Mezi nejviditelnější kritiky patří nově vzniklá iniciativa Brno kulturní, která po vedení města požaduje systémové změny v podpoře a rozvoji kultury a umění v Brně. Podle mluvčího iniciativy Martina Bernátka je totiž krácení rozpočtů příspěvkovým organizacím důsledkem dlouhodobě špatného, nehospodárného a nekoncepčního nakládání s veřejnými prostředky.

„Úspory byly sice významně diferencovány, ale nikoli z rozmyslem a na základě řádného zdůvodnění," uvedl Bernátek pro Deník Referendum. Podle něj se totiž škrty prakticky nedotýkají odborů magistrátu a městských obchodních organizací.

„Největší zátěž nesou právě příspěvkovky. Není jasné, proč kulturní příspěvkové organizace s menším podílem z celku příspěvků mají mít příspěvek snížen o celou pětinu a organizace s vysokou soběstačností jako Městské divadlo Brno bez mrknutí oka a sebemenčích protestů má jen pětiprocentní snížení příspěvku," vysvětlil Bernátek.

Poprask kolem rozpočtu současně podle jeho slov nelze převést na spor o výši prostředků pro kulturu. „Problémy jsou úplně jinde, nyní se bavíme jen o jejich efektech a důsledcích. Nenechme si odvést pozornost. Nejde o to, kolik se škrtá, nýbrž kde a na jakém základě se tyto škrty dějí a jak je město zdůvodňuje," řekl Bernátek v rozhovoru pro Deník Referendum.

Rozhodnutí připravit se na snížení provozních příspěvků navíc podle Bernátka přišlo v době, kdy byl již připraven umělecký program divadel. „Město na jednu stranu plýtvá - viz. například výdaje na festival Divadelní svět Brno - a zároveň svévolně škrtá," dodal mluvčí iniciativy Brno kulturní.

Podle něj zkrátka brněnský magistrát nemá jasno, proč právě tolik a ne jinak. „Hlas odborníků není respektován a poradní orgány rovnou rušeny. Pokud v Brně nebude dobrá koncepce kultury a především politická vůle ji respektovat, nikdo nezaručí, že podobná náhlá a likvidační škrtová rozhodnutí se nebudou opakovat. Uvědomit si to musí především umělci, měli by prosazovat systemovou změnu, ne se spokojit s jednorázovými protesty,“ uzavřel Bernátek.

Iniciativa přitom vítá vznikající Program rozvoje kultury města Brna a jeho evaluace, který jako veřejnou zakázku pro město zpracovává společnost DHV ČR, avšak současně po magistrátu požaduje otevřenou diskuzi a připomínkování dokumentu s tím, že by jeho výsledná podoba měla vzít v potaz stanoviska expertů a kulturních pracovníků.

Vyvolaný zájem médií o divadla navíc podle Bernátka do značné míry odvedl pozornost od nesystémových škrtů v sociální oblasti a dalších kulturních organizacích. Zatímco v divadlech zavládlo částečné uspokojení, ostatní příspěvkové organizace čekají krušné časy. Namísto toho, aby Onderka vzal sociální, vzdělávací či kulturním organizace v ochranu, rozhodl se totiž naopak sociálně slabé a zákonem málo chráněné vrstvy společnosti omezit.

Přitom je to nepochybně právě levicová ČSSD, která by se měla vytrvale pokoušet oponovat čistě ekonomizující, v podstatě obchodní argumentaci pravice, jejíž ambicí je zpoplatnit a zprivatizovat oblasti, jejichž opodstatnění a existence není z povahy věci závislá na profitu vyvolených, nýbrž na kvalitě života všech.

Právě v tomto momentu tkví obhajoba veřejného zájmu v opozici vůči vždy partikulárním zájmům soukromým. Navzdory ústupkům některým divadlům si to ale podle všeho Onderkovo brněnské vedení sociálních demokratů neuvědomuje.

Je tudíž otázkou, zda Onderkovo vedení města výzvě k dialogu nad budoucností financování kultury v Brně vyjde vstříc. Nyní nezbývá než věřit, že na podzim artikulovaná nespokojenost proti škrtům v rozpočtech příspěvkových organizací bude dovedena do důsledků s tím, že magistrát přistoupí na požadavky angažované veřejnosti a schválení Programu rozvoje kultury města Brna bude předcházet dialog všech zainteresovaných.

Jedině to je předpokladem naděje, že dojde k zavedení systémových změn v podpoře a rozvoji kultury a umění v Brně.

(Psáno pro Deník Referendum; publikováno 7.12.2011, viz tady.)

Koalice má opět problém: VV poprvé utvořily hlasovací většinu s opozicí

Poslanci ve středu schválili daňovou reformu, avšak nikoli v koaličně dohodnuté podobě. Poprvé od vzniku Nečasovy vlády totiž VV hlasovaly s opozicí a prosadily zachování stravenek. TOP 09 kvůli tomu zvažuje, zda pokračovat v koaličním projektu. 

Premiér Petr Nečas ve středu sice přijal demisi dalšího ministra za Občanskou demokratickou stranu, nicméně ve Sněmovně došlo k jinému – a možná pozoruhodnějšímu - momentu na české politické, respektive vládní scéně. Exministr průmyslů Martin Kocourek totiž jen potvrdil, co si mnozí experti a pozorovatelé zdejší politiky myslí už roky: ODS je stranou institucionalizované korupce.

Tou možná podstatnější politickou událostí středečního dne bylo to, že poslanci sice schválili daňovou reformu, avšak nikoli v koalici dohodnuté podobě. Věci veřejné totiž poprvé od vzniku pravicového kabinetu ve Sněmovně hlasovaly s opozicí.

Sněmovní většina ČSSD, KSČM a VV tak společnými hlasy prosadila zachování daňového zvýhodnění stravenek. Poslanci Věcí veřejných pak současně přispěli i k tomu, aby část odvodů z hazardu nadále spravovaly loterijní společnosti. Kvůli zmatkům ve Sněmovně pak bude mít daňová reforma účinnost až od roku 2014.

Zda-li tento moment bude začátkem procesu, na jehož konci se česká veřejnost dočká nějaké rekonstrukce vlády, ukáže teprve budoucnost. Předáci TOP 09 již nicméně artikulovali, že zvažují, zda pokračovat v koaličním projektu.

„Musím si rozmyslet, zda a za jakých okolností pokračovat dál v tak vážné práci s někým, kdo nedrží ani písemné ani slovní dohody," reagoval v rozhovoru s novináři na nedodržení koaliční dohody ze strany Věcí veřejných například ministr financí a první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Vedle zvýhodněných stravenek mají navíc nadále loterijní společnosti rozdělovat část svého zisku - původní vládní návrh přitom počítal s tím, že je budou rozdělovat jen obce a stát. Jinak řečeno, loterijním společnostem zůstanou v rukách přibližně dvě miliardy korun, které budou moci rozdělovat na veřejně prospěšné účely podle svého uvážení.

„Věci veřejné dnes dostaly koalici do naprosto neuvěřitelné situace, ten návrh je nerealizovatelný, evidentně tady vznikla koalice hazardu s částí ODS, VV a ČSSD, kdy odvody, které měly jít obcím, městům, se tak přesunuly zpět do loterijních společností," uvedl po hlasování předseda poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík.

„U loterií jsme nehlasovali pro pozměňovací návrh našeho poslance, o rozdělování daní z loterií po třetinách naopak hlasovala ODS," uvedla pak pro server Aktuálně.cz vicepremiérka za Věci veřejné Karolína Peake. Přitom právě zdanění hazardu má jako jediné z celé daňové reformy platit už od ledna příštího roku.

Politologové: rozpad koalice navzdory rebelii VV nehrozí
Podle politologa Pavla Šaradína se sice ve středu nejednalo o hlasování, které by patřilo k těm nejzásadnějším, nicméně důležité podle jeho mínění bylo.

Podle něj přitom vůbec nevadí, když se v některých bodech či tématech spojí koaliční strana s opozicí. „Avšak právě v tomto případě došlo ke zjevnému porušení koaliční dohody,“ uvedl politolog v rozhovoru pro Deník Referendum.

Přestože se tak podle dalšího Deníkem Referendum osloveného politologa Milana Znoje jedná o koaliční krizi, rozpad Nečasova kabinetu nehrozí. A to navzdory dalšímu podezření z korupčního jednání v případě Martina Kocourka, natož v souvislosti s nedodržením koaličních dohod ze strany Věcí veřejných.

„Nic není černo-bílé, ale pokud by došlo v budoucnu k něčemu podobnému, pak jistě nemá smysl tuto koalici udržovat,“ myslí si přesto Šaradín. Podle Znoje je pak zjevné, že Nečasova vláda nebojuje s korupcí, nýbrž jen balancuje na hraně své udržitelnosti.

A podle dalšího politologa Lukáše Jelínka poslední koaliční spor ukazuje, že silácké řeči vládních politiků a některých komentátorů o tom, jak opoziční obstrukce stmelily a posílily koaliční tábor, byly hloupé a naivní.

„Vzájemná nedůvěra uvnitř koalice přetrvává a nikdy nezmizí. Na to jsou ODS, TOP 09 a VV příliš odlišné a každá z těchto stran příliš trpí svými vlastními neduhy, které se pak projevují v nervozitě vůči spojencům. Ten hlavní tmel se ale nemění: žádná z těchto stran by na pádu vlády nevydělala a předčasných voleb se každá bojí," uvedl Jelínek pro Deník Referendum.

„Každá větší ministerská rošáda by nebezpečně rozkolísala nejen koalici jako takovou, ale hlavně postavení Petra Nečase v ODS,“ doplnil pak Jelínka Znoj, podle jehož názoru například menšinová vláda občanských demokratů s TOP 09 za současného rozložení sil nehrozí, neboť jde o nejméně výhodnou variantu pro Věci veřejné.

„Věci veřejné by přišly o exekutivní pozice a v opozici by ztratily i mediální přitažlivost, kterou mají právě jako člen vládní koalice, který kveruluje. A spojit se s opozicí, vyslovit nedůvěru vládě a chystat se na předčasné volby, to by byl jejich konec,“ nepochybuje Znoj s tím, že pokud bude docházet ke změnám ve vládě, půjde pouze o ty mediálně vynucené, jako v případě ministra Kocourka, anebo takové, které upevní pozici Petra Nečase jako předsedy ODS.“

„Nejsem si jist, zda by byla myslitelná menšinová vláda,“ souhlasí pak se svými kolegy Šaradín, podle něhož by se totiž politické strany v případě vyhrocení koaliční rozepře spíše dohodly na poloúřednické vládě a předčasných volbách.

„Ale k těm je stále daleko. Takže: došlo k porušení pravidel, které si koaliční strany stanovily. Teď je na Věcech veřejných, aby své hlasování zdůvodnily,“ uzavřel Šaradín pro Deník Referendum. .

TOP 09: Je to podraz, žádáme koaliční schůzku
TOP 09 nicméně nyní žádá co nejrychlejší koaliční schůzku. Novinářům to ve středu večer řekl Petr Gazdík s tím, že se Věci veřejné svým hlasováním s opozicí dopustily „velkého podrazu“.

Předseda Věcí veřejných Radek John pak v reakci na Gazdíkova slova uvedl, že se jeho strana chová konzistentně a žádné koaliční „nevěry" se nedopustila.

Pravdou ale je, že podle koaliční smlouvy nesmějí vládní poslanci hlasovat pro žádný jiný pozměňovací návrh než takový, na němž se dohodne celá vládní koalice. Podle Johna ale není zákon o jednom inkasním místě, kolem kterého se celý spor točí, koaličně dohodnutý.

Ve vládě jej totiž tehdy neschválila většina ministrů za TOP 09, neboť ti na vládu nechodili na protest proti tomu, že na ministerstvu školství působil Ladislav Bátora. A Věci veřejné dle slov svých předáků navíc prý již zažily několik „nevěr" koaličních partnerů.

Předseda poslaneckého klubu Věcí veřejných Vít Bárta pak například připomněl, že jeho strana dává najevo přání zachovat stravenky už od letošního února. „Pokud se vrátíme k původnímu záměru systémově podporovat závodní stravování, tak té diskusi jsem přístupný. Debatě o této podobě stravenek přístupný nejsem," oponoval ale Kalousek.

Návrh, který schválil kabinet Petra Nečase a který ve Sněmovně zbořily právě Vecí veřejné přitom navrhoval, aby byl místo daňového zvýhodnění stravenek zaveden roční daňový bonus pro zaměstnance ve výši 3 tisíce korun.

Nakonec ale poslanci schválili jak zachování stravenek, tak bonus. „To může stát okolo 10 miliard korun navíc," divil se pak podle serveru iDnes.cz předseda poslanců VV Vít Bárta.

Kalousek přes to všechno považuje za klíčové, že Sněmovnou prošlo schválení jednotného inkasního místa.

„Sněmovna schválila jednotné inkasní místo, což je pro mě klíčové. Samozřejmě pokládám za vítězství stravenkové lobby a naprosto nesystémové to, že zůstane ponecháno daňové zvýhodnění stravenek. Je to fatální porušení koaliční smlouvy. Dál budou daňoví poplatníci doplácet na existenci druhé měny v této zemi,“ dodal nicméně ministr financí.

A podle premiéra a předsedy ODS Petra Nečase se pak daňová reforma příliš nepovedla a hlavní chyba se podle něj stala už na začátku, kdy ministři za TOP 09 vůbec nebyli na jednání vlády v čase, kdy o ní kabinet hlasoval.

Vzhledem k tomu, že má daňová  reforma s výjimkou pravidel pro hazard platit až od roku 2013, je ale podle něj ještě čas ji přepracovat. 

(Psáno pro Deník Referendum, publikováno 10.11.2011, viz tady.)

Za Nečasovou pozicí jsou manévry uvnitř strany, nikoli podpora voličů

Delegáti ODS se sjíždějí na nevolební kongres v čase relativní stability strany i vlády. Debatovat budou o situaci v ODS a o krajských a senátních volbách v příštím roce. Právě jejich výsledek bude pro další směřování strany i pozici Nečase klíčový.

Občanští demokraté se v sobotu v pražských Letňanech scházejí na nevolebním kongresu strany. Věnovat se budou diskusi o situaci strany, strategii pro krajské a senátní volby v příštím roce a rozhodnou také o prodloužení mandátu lídrovi strany Petru Nečasovi a jeho místopředsedům do konce příštího roku.

ODS nejpozdějí od loňských parlamentních voleb čelí oproti předešlým letům nižší přízní voličů a z tohoto hlediska budou pro budoucnost strany i další setrvání Petra Nečase v jejím čele právě senátní a krajské volby klíčové.

Kongres zahájí v sobotu Nečas, který také po debatě o programu sněmu přednese zprávu předsedy ODS. Je třeba také konstatovat, že premiér a předseda ODS míří podle všeho na kongres v poměrně silné pozici.

Překvapivým odvoláním ministra zemědělství Ivana Fuksy premiér potlačil vliv Tluchořových příznivců ve středočeské ODS. Fuksa je totiž uvnitř občanských demokratů spojencem právě expředsedy jejich poslaneckého klubu Petra Tluchoře.

Většina regionálních sdružení Nečasův krok přivítala. „Pokud Petr Nečas usoudil, že další spolupráce s Ivanem Fuksou není z jakéhokoli důvodu možná, je jeho nezadatelným právem provést na postu ministra personální změnu," píše se v prohlášení třinácti regionálních předsedů strany. Ministři podle něj zastupují celou stranu nikoli regionální sdružení.

Nečasova pozice v ODS je tak momentálně silnější, než byla před pár měsíci, ale bohužel pro něj to je prozatím podle politologa Jiřího Pehe pouze výsledek vnitrostranických manévrů, nikoli výsledek silné pozice ODS u voličů.

Stěžejní pro ODS je její role ve vlády
Nečase tak pravděpodobně žádné horké chvilky na kongresu nečekají. Před spolustraníky se může pochlubit tím, že jeho vláda je blízko schválení klíčových změn ve zdravotnictví, důchodech a sociálních dávkách, a to přesto, že jeho strana ve vládě nespravuje právě ty resorty, jichž se klíčové reformy týkají.

„Přesto je role ODS ve vládě stěžejní. Její lídr vládu sestavil, nese za ni odpovědnost, ODS má nejsilnější pozici a předpokládá se, že bude nejusilovněji pracovat na stabilizaci kabinetu. Je to role dost nevděčná, zvlášť když se koaliční spojenci navzájem považují za soupeře a vzájemně si podrážejí nohy,“ uvedl pro Deník Referendum politolog Lukáš Jelínek.

A politolog Milan Znoj pochybuje o tom, kterak Nečas tuto složitou konstelaci ve vládě zvládá. Podle něj působí občanští demokraté spíše nevýrazně, a to právě proto, že reformy zdravotnictví, penzí a sociálního zabezpečení prosazuje TOP09.

Se Znojem pak souhlasí i politolog Pavel Šaradín, podle něhož je situace občanských demokratů ovlivněna jednak neoblíbenou pozicí vlády u veřejnosti a především pak permanentními tlaky ze strany TOP 09.

„Z ministrů ODS se do povědomí veřejnosti zapsali především ministři životního prostředí a obrany, což nejsou zrovna posty typické pro tuto stranu. Boj proti korupci v podání ODS je nevěrohodný,“ myslí si Znoj.

ODS podle Jelínka navíc musí trpět právě tím, že k úspěchům se hlásí partneři – TOP 09 k reformám, Věci veřejné pak k protikorupčnímu tažení –, zatímco nezdary padají především na její hlavu.

„Proto se dá snaha premiéra Nečase, aby byl pokládán za muže, jenž umí uhodit do stolu, vykládat nejen jako gesto dovnitř ODS, ale i směrem k TOP 09, VV a také k voličům,“ dodal na adresu premiéra Jelínek.

Navzdory Nečasově snaze ale ODS zkrátka není tím sebejistým subjektem, jako tomu bylo dříve. Přesto se podle Milana Znoje nedá říci, že by byli občanští demokraté ve vládě zcela neúspěšní.

„Premiér Nečas vystupuje sice nevýbojně, ale s jistou tvrdošíjností udržuje vládu pohromadě. Občas to působí jako slabost, když je vtažen do konfliktů, ve kterých lavíruje, ale umožňuje mu to sbírat pomalu body za vytrvalost,“ uvedl pro Deník Referendum Milan Znoj.

Hlavní politické konflikty na české politické scéně se nicméně podle něj nyní odehrávají mezi Hradem a TOP 09, zatímco ODS jako by stála spíše stranou. „Otázkou ovšem je, nakolik si bude moci ODS dovolit hrát roli třetího v zadu, když se budou blížit volby a bude třeba vystoupit s větší přesvědčivostí a programovou jasností,“ doplnil Znoj.

Občanským demokratům i dalším vládním stranám jde totiž v současnosti především o to uhrát v příštích volbách, co se dá, přestože nejspíš skončí v opozici. Současně příští volby naznačí rozložení sil v pravicovém táboře. Proto jsme také podle Jelínka svědky koaličních přestřelek, účelově vytahovaných afér, okázalé zásadovosti, ale i rádoby velkorysých smírů.

ODS ve dvojím ohni
Zda občanští demokraté budou i v příštích letech hlávním pólem pravé části stranické soustavy tak naznačí až jejich výsledek v senátních a krajských volbách 2012.

„Pokud se nezlepší pozice ODS u voličů, a krajské i senátní volby příští rok dopadnou pro ODS špatně, rychle se ukáže, že Nečasova pozice nikterak silná není,“ nepochybuje Jiří Pehe.

A podle Jelínka budou občanští demokraté čelit složité situaci. „ODS je ve dvojím ohni. Na jedné straně ji ohrožuje konzervativně zásadová TOP 09, na straně druhé se jí na záda chystá dýchat národovecký proud tvořený Suverenitou, iniciativou DOST či spolupracovníky Václava Klause,“ uvedl pro Deník Referendum Jelínek.

Proto se stranu Nečas musí na kongresu před spolustraníky snažit prezentovat jako partaj stabilní, čitelnou a výkonnou. „To je ale obtížné, když v regionech nepomíjí vliv kmotrů a když i na centrální úrovni dochází ke střetům různých personálních klik (extopolánkovci x nečasovci) a názorových proudů (liberálové x konzervativci),“ dodal Jelínek.

Současná relativně silná Nečasova pozice ve straně je navíc pravděpodobně dána spíše tím, že ODS k němu nemá alternativu. „Spolustranící proto volají maximálně po hlavách jeho místopředsedů, ale jemu samotnému vyjadřují podporu, a Nečas se jim odměňuje stále tvrdším, razantnějším stylem při řízení strany i vlády,“ vysvětlil v rozhovoru pro Deník Referendum Jelínek.

Na jak dlouho mu při jeho introvertním osobnostním založení vydrží síly, je nicméně otázkou. Ostatně na výraznější zlepšení pozice ODS u voličů zatím recept nenašel a není pravděpodobné, že ho v blízké budoucnosti nalezne.

„Na jedné straně jsou nepopulární vládní reformy, na druhé nevyřešené problémy ve straně. Ta sice klidně může působit jednotněji, jenže to nic nemění na skutečnosti, že Nečas nepohnul ani o píď problémeme okolo kmotrů, klientelsimu, které se s ODS pojí“, souhlasí pak s Jelínkem politolog Jiří Pehe.

A podle Šaradína občanští demokraté vědí, že krajské volby prohrají a do té doby se budou spíše hledat. Podle něj nicméně volební prohra nemusí nutně znamenat pád Petra Nečase, neboť záležet bude právě na tom, zda za něj do té doby strana najde případnou náhradu, která by ji stmelila.

A doposud se uvnitř ODS žádná taková osobnost neobjevila. „ODS možná má a najde vůdce-politika, nejvíce jí ale už několik let chybí ideolog v tom pozitivním slova smyslu,“ uzavřel pak Šaradín rozhovor pro Deník Referendum.

(Psáno pro Deník Referendum,  publikováno 21.10.2011, viz tady.)

Fuksovo odvolání nejspíš projevem rozložení sil v ODS

Jednotliví političtí aktéři vidí za odvoláním Ivana Fuksy zcela rozdílné příčiny. Dle TOP 09 jde o vnitrostranické spory v ODS, VV si pak od změny slibují zlepšení práce resortu a dle ČSSD je zřejmé, že složení vlády určují zájmy premiéra uvnitř ODS.

Koaliční partneři občanských demokratů hodnotí úterní překvapivé odvolání ministra zemědělství Ivana Fuksy rozdílně. Zatímco ministr financí a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek si myslí, že za Fuksovým odchodem z kabinetu stojí vnitrostranické spory uvnitř ODS, Věci veřejné přijali premiérovo rozhodnutí s nadějí, že personální změna přinese zlepšení práce resortu.

Miroslav Kalousek je nicméně přesvědčen, že Fuksa byl ve své funkci kompetentním ministrem. „To je absurdní argument, ani premiér netuší, co navrhnu," uvedl Kalousek pro ČTK k tomu, že podle Nečase Fuksa na vládě například málo hájil postoj ODS k pokračování výběrového řízení na likvidaci starých ekologických škod.

Věci veřejné pak vnímají odvolání ministra zemědělství jako svrchované rozhodnutí premiéra. „Od změny ve vedení resortu zemědělství si slibujeme věcnější přístup k zemědělství a českým lesům. Krok premiéra bereme na vědomí. Vůči Ivanu Fuksovi je postoj Věcí veřejných dlouhodobě známý a konzistentní," uvedla mluvčí strany Radka Hrstková s tím, že VV požadovaly Fuksovo odvolání již na jaře.

Personální obměna přesto podle všeho souvisí s vnitrostranickou situací v ODS. Středočeskou organizaci občanských demokratů totiž fakticky ovládá Petr Tluchoř, pravděpodobně nynější nejsilnější vnitrostranický oponent premiéra a předsedy ODS Petra Nečase.

A Fuksa je uvnitř občanských demokratů spojencem právě expředsedy jejich poslaneckého klubu Petra Tluchoře. Navíc středočeská ODS se jako jediná otevřeně postavila proti tomu, aby nadcházející kongres ODS prodloužil Nečasovi a jeho místopředsedům mandát o půl roku. Je tak pravděpodobné, že Nečas chce zhruba dva týdny před kongresem ODS do vlády dosadit svého spojence.

To naznačují i výroky samotného Fuksy. „Jednoznačné mé pochybení bylo to, že jsem si dovolil panu premiérovi sdělovat na politické scéně, to znamená na půdě ODS, jiné názory než má on. Názory, se kterými jsem byl v menšině. Byly to názory, které ani nemohly žádným způsobem pana premiéra ohrozit," vysvětlil podle ČTK Fuksa s tím, že se nedistancoval od výroků Petra Tluchoře, ačkoliv ho k tomu premiér vyzval.

A Petr Tluchoř pak Nečasův krok označil za hrubý zásah do středočeské ODS a pokus ovlivnit blížící se volbu jejího vedení.

„V tuto chvíli pro tento akt (odvolání Fuksy) neexistují žádné odborné důvody. Považujeme to za hrubý zásah do středočeské ODS a pokus ovlivnit nadcházející volbu vedení regionu," oznámil expředseda poslaneckého klubu ODS novinářům.

Většina regionálních sdružení nicméně Nečasův krok přivítala. „Pokud Petr Nečas usoudil, že další spolupráce s Ivanem Fuksou není z jakéhokoli důvodu možná, je jeho nezadatelným právem provést na postu ministra personální změnu," píše se v prohlášení třinácti regionálních předsedů strany. Ministři podle něj zastupují celou stranu nikoli regionální sdružení.

„Z tohoto důvodu považujeme prohlášení Petra Tluchoře, že odvolání Ivana Fuksy je hrubým zásahem do středočeské ODS, za nešťastné. Vnímáme ho jako krok, který směřuje více k dělení ODS, než k jejímu sjednocování," konstatovali.

Podle opozičních sociálních demokratů je přesto evidentní, že složení vlády nyní určují aktuální mocenské zájmy Petra Nečase uvnitř ODS.

„Konkrétně, výměna ministra Fuksy je důsledkem snahy Petra Nečase získat větší vliv ve středočeské krajské organizaci ODS. Petr Nečas žádné důvody pro výměnu ministra zemědělství veřejnosti nepředložil, Fuksu v minulosti za jeho působení ve funkci ministra zemědělství nekritizoval,“ vysvětlil v tiskovém prohlášení předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Podle něj proto nešťastný způsob personální politiky premiéra Nečase povede k další degradaci společenské autority a pověsti vlády jako takové.

„Ministři budou vnímáni jako nesvéprávné loutky. Místo kompetentního politického týmu, připraveného a schopného řešit problémy země, se vláda mění na skupinu soupeřících mocenských smeček, soustředěných kolem Nečase, Kalouska a Bárty. Takto špatnou vládu naše země ještě neměla,“ dodal předseda ČSSD.

Nečas už má podle svých slov jméno nového ministra, nicméně zatím neřekl, kdo jím je. Nejdříve chce jméno oznámit prezidentovi, až poté veřejnosti. Učiní tak údajně v řádu dnů.

(Psáno pro Deník Referendum; publikováno 5.10.2011, viz tady.)

Onderka chce po brněnských divadlech likvidační škrty. Kvůli kanalizaci

Rušení premiér, snížování už tak chatrných mezd nebo dokonce propouštění. I to může v brněnských divadlech nastat po novém roce. Primátor města Roman Onderka z ČSSD po nich totiž požaduje seškrtání rozpočtů o celých dvacet procent.

Brněnský primátor Roman Onderka z ČSSD požaduje od všech příspěvkových organizací seškrtání rozpočtů na příští rok o pětinu oproti původním předpokladům. Brněnská divadla, domovy důchodců, zoo, nemocnice a další instituce se tak mohou dostat do sotva řešitelných situací.

„Ve čtvrtek jsme zcela nečekaně dostali dopis od náměstkyně Bohuňovské, že musíme vytvořit návrh rozpočtu, který bude počítat s provozním příspěvkem o dvacet procent nižším, než jsme předpokládali. Nevím, kde máme tak rychle najít úspory," uvedl minulý týden pro server iDnes.cz ředitel waldorfské školy v Plovdivské ulici Tomáš Jedlička.

Vedení města tyto drastické škrty přitom zdůvodňuje tím, že musí nutně opravit a dostavět kanalizační síť a vybudovat tři retenční nádrže. To vše bude podle informací iDnes.cz stát dvě a půl miliardy korun.

„Od Evropské unie dostaneme 980 milionů korun, zbývající 1,5 miliardy musíme sehnat sami. Právě o tuto částku se po dobu dvou let sníží dotace příspěvkovým organizacím," vysvětlil Onderka.

Podle něj je navíc tento scénář ještě optimistický a počítá s tím, že příští rok nedojde k ohlášenému snížení příspěvku od ministerstva financí o víc než 900 milionů. Jinak by podle něj byla opatření ještě drakoničtější.

V praxi by to mohlo znamenat, že napřiklad divadla budou muset přistoupit k rušení premiér, snižovaní už tak nuzných mezd svých zaměstnanců či dokonce k propouštění.

Podle informací Deníku Referendum jsou ale platy herců třeba v Divadle Husa na provázku již nyní hluboko pod celorepublikovým průměrem. A Petr Oslzlý, ředitel Centra experimentálního divadla (CED), pod které spadá právě Divadlo Husa na provázku, HaDivadlo či Divadlo u stolu pro iDnes.cz uvedl, že netuší, kde by měl šetřit.

V úterý se pak konala schůzka vedení CEDu, kde všichni zúčastnění řešili svou budoucnost. A podle informací Deníku Referendum dospěli k závěru, že je v jejich možnostech seškrtat rozpočty maximálně o pět procent.

Teprve příští dny ukážou, zda se pokusí primátor Onderka hledat úspory jinde. Pokud bude nicméně trvat na dvacetiprocentích škrtech plošně pro všechny příspěvkové organizace, je pravděpodobné, že mnohé z nich tak razantní úbytek financí nepřežijí.

Ostatně i opoziční zastupitelé vyzývali radní, aby nesnižovali příspěvky plošnými škrty. „Je třeba posoudit každou organizaci zvlášť, není možné omezovat výdaje stejně divadlu a domovu pro seniory," uvedla pro iDnes.cz Jana Drápalová ze Strany zelených.

A primátor Onderka údajně přislíbil, že na to budou brát zřetel.

(Psáno pro Deník Referendum; publikováno 13.9.2011, viz tady.)

Spor o Bátoru je pokračováním boje o hegemonii na pravici

Petr Nečas po dnech váhavého mlčení vstoupil do sporu o Bátoru, jehož výsledek leccos napoví o postupné proměně sil na pravici. O přízeň voličů se tu budou napříště ucházet minimálně tři subjekty a pozice donedávna hegemonické ODS je mimořádně složitá.

Premiér Petr Nečas ve středu ostře zkritizoval TOP 09 za neúčast jejich ministrů na jednání vlády. „Nemohu se v úvodu svého vystoupení nedotknout aktuálních záležitostí, které se týkají chodu vlády... Jediným řádně omluveným členem TOP 09 je pan ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který čerpá řádnou dovolenou. Absenci ostatních beru jako neomluvenou, ale co je důležitější, jako neomluvitelnou," řekl Nečas po středečním jednání vlády.

Po dnech váhavého mlčení tak premiér otevřeně vstoupil do sporu mezi pravicovými subjekty, za nímž sice mediálně stojí angažmá předsedy ultrakonzervativní iniciativy D.O.S.T. Ladislava Bátory v resortu školství, avšak fakticky jde o pokračování rekonfigurace politického terénu napravo od politického středu, jež započalo nejpozději loňským výsledkem voleb do Poslanecké sněmovny.

To, že je předseda občanských demokratů Petr Nečas slabým premiérem, je mezi experty takřka všeobecné přijímáno stejně jako fakt, že klíčovou postavou a zdaleka nejodvážnějším stratégem na české pravici je již několik let místopředseda TOP 09 a ministr financí Miroslav Kalousek.

Vedle osobnostních dispozic obou politiků má tato konstelace i systémové příčiny. Tou hlavní je pak loňský volební výsledek do Poslanecké sněmovny. Občanští demokraté tehdy ztratili ze všech stran vůbec nejvíc hlasů: oproti volbám v roce 2006 je volilo o 834 683 voličů méně, což pro ně znamenalo ztrátu 28 mandátů. Naopak pro TOP 09 skončily volby nesporným úspěchem, když je volilo 873 833 voličů, což pro ně znamenalo zisk 16,70 % hlasů.

Jinak řečeno, ODS byla doposud hegemonem pravé části české stranické soustavy. Všechny volební výsledky až do loňského roku občanským demokratům přisuzovaly roli jednoho ze dvou hlavních pólů stranického systému, kolem něhož obíhaly vždy jedna až dvě další malé pravostředové formace.

A Miroslav Kalousek, stejně jako Petr Nečas, nepochybně dobře vědí, že právě loňský volební výsledek může být – a také nejspíš bude – začátkem nového rozložení sil v pravé části stranické soustavy.

Nejde o Bátoru a prorůstání extremismu do státní správy
Poslední díl v podstatě permanentní vládní krize je tak třeba číst jako pokračování procesu započatého loňskými sněmovními volbami. Přesto současná situace v Nečasově koalici vzbuzuje nejednu otázku. Proč politici TOP 09 vystoupili s ostrou kritikou Ladislava Bátory a opustili minulý týden ve středu jednání vlády kvůli tomu, že jej ministr školství Josef Dobeš nechce propustit ze svého úřadu, až nyní?

Vždyť Bátoru Dobeš angažoval již před několika měsíci, což se mimochodem neobešlo bez kritických hlasů angažované veřejnosti i mnohých politiků. Podle Kalouska sice TOP 09 premiéra i ministra školství dlouhodobě upozorňovala na neudržitelnost situace, avšak to neznamená, že Kalousek nynějším vyhrocením sporu nesleduje podstatnější cíle.

Jde Kalouskovi o možnost vyvolat předčasné volby? Či se tu hraje o pozici Nečase v ODS, potažmo ve vládě? Anebo se Kalousek a jeho TOP 09 pouští skrze Bátoru do sporu s prezidentem Klausem?

Buď jak buď, již nejednou politickou krizí ověřená hypotéza, že v osobě Petra Nečase má česká politika mimořádně slabého předsedu vlády, byla jeho přespříliš dlouhým váháním zaujmout ve sporu o Bátoru jednoznačnou pozici opět potvrzena. Může za tím tentoktát být třebas Klausovo „krytí" Bátory na ministerstvu školství, jakož i mnohé další faktory způsobující jeho slabou pozici ve vládě i v ODS.

A ani to, že jej středeční absence ministrů TOP 09 na jednání vlády přece jen – chce se říct konečně – přiměla k ostré kritice Miroslava Kalouska, respektive TOP 09, na Nečasově slabosti nic nemění.

Nečas chce dle svých slov neúčast ministrů za TOP 09 na jednání vlády rozhodně řešit. Jak, ale nebude zástupcům TOP 09 vzkazovat přes média. Vyříká si to s nimi osobně, řekl předseda vlády novinářům. Co tedy prakticky ve vztahu k TOP 09 podnikne a zda jej to posílí či oslabí, napoví teprve události příštích dnů.

Podle většiny expertů je v každém případě za současným sporem koaličních stran víc, než jen působení jednoho úředníka v resortu školství, byť úředníka s extremistickými názory. „Něco většího je jistě ve hře,“ myslí si politolog Milan Znoj.

Podle něj si stačí povšimnout jen toho, jak Miroslav Kalousek mění svůj image, na němž si tak zakládal. „Dosud se stylizoval do podoby věcného politika, který nedá na řeči a hlídá finance. Nyní si osvojil čistě ideologický slovník a bojuje proti údajnému ,fašounovi´,“ uvedl Znoj pro Deník Referendum.

A komentátor deníku Právo Alexandr Mitrofanov má za to, že jsme již svědky dělostřelecké přípravy před válkou o nové rozdělení mocenského koláče na pravici.

Jde o budoucí rozložení sil na pravici
„Základním bodem, z něhož dva účastníci dění – jedna politická partaj, TOP 09, a jedna politická parta, Hrad plus VV – v této válce vycházejí, je nástup časů, kdy neradikální politika přestane táhnout. Proto se připravují příslušné palebné pozice,“ napsal Mitrofanov pro středeční Právo.

„Nejspíše se jedná o to, kdo bude dominantním subjektem na pravici, zda ODS či TOP09,“ doplňuje Mitrofanova Znoj a dodává, „že premiér Petr Nečas je v daný moment tak trochu v kleštích, neboť nemůže ostře vystoupit proti Bátorovi, který je vyslancem Hradu – a toto spojenectví je pro Petra Nečase stále důležité –, avšak současně nemůže rázně zasáhnout ani proti ministrům z TOP 09. V tom případě by totiž hrozily předčasné volby,“ vysvětluje Znoj.

TOP 09 se navíc evidentně vyhrocením celého sporu snaží maximálně oslabit Věci veřejné. Ostatně pokud by celá situace vedla až k rozpadu vlády a předčasným volbám, nejmenší vládní strana – jejíž preference jsou už teď mizivé – by jen těžko před veřejností obhajovala svou neústupnost v obhajobě člověka, jenž prokazatelně hlásá extremistické názory. A naopak TOP 09 by těžila ze své údajné zásadovosti. Z této perspektivy nazřeno je právě chování Věcí veřejných nejpodivnější.

Proč ale tedy nejmenší vládní strana a její ministr školství Josef Dobeš vlastně tak lpí na svém úředníku Ladislavu Bátorovi, který nejen se školstvím, ale ani s Věcmi veřejnými neměl nikdy nic společného? „Jediné vysvětlení, které mne napadá, je to, že Věci veřejné v celém sporu spolupracují s Hradem. Což lze také považovat za příspěvek VV k boji o to, kdo bude dominovat na pravici,“ uvedl Milan Znoj pro Deník Referendum.

Boj o dominanci na pravici se tak podle něj zjevně týká i prezidenta Václava Klause a jeho budoucích politických aspirací. „Ladislav Bátora totiž evidentně vypouští do veřejnosti pokusné balónky na témata drahá Václavu Klausovi. V třenicích o Bátoru je tak v sázce i případný budoucí politický profil Václava Klause, který se nepochybně znovu pustí do stranické politiky, až nebude prezidentem,“ nepochybuje Znoj.

Politolog Lukáš Jelínek pak dodává, že za jednáním TOP 09 je také jejich snaha výrazně se odlišit i od občanských demokratů. „Ať už volby budou v řádném termínu, nebo předčasné, TOP 09 by se ráda prezentovala jako zásadová pravice opírající se o nezpochybnitelné hodnoty. Odtud plyne její okázalý odpor k Bátorovi a jím reprezentovaným extremistickým kruhům,“ uvedl Jelínek pro Deník Referendum.

Podle Jelínka si navíc TOP 09 možná uvědomuje, že udržení koalice s Věcmi veřejnými není vůbec jisté, neboť se jedná o nevyzpytatelnou stranu.

„A pokud by ruka spravedlnosti dosáhla na Víta Bártu, byl by problém obhájit pokračování koalice. Přestože by pravice volby nejspíš prohrála, není nevýznamné, kdo bude lídrem opozice. TOP 09 – a Kalousek obzvlášť – chce od ODS převzít žezlo, což by později už nemuselo vyjít,“ uvažuje Jelínek.

A Alexandr Mitrofanov nepochybuje, že zkrátka započal proces, na jehož konci si pravicové voliče rozdělí dvě politické strany jako nyní, avšak v jiném složení. „Už to nebude ODS jako hegemon a TOP 09 jako nadějný dorostenec. Karty se mají zamíchat,“ napsal komentátor Práva.

„Ty jedince, kteří mají násobně více peněz než průměrný občan, nepostrádají lehké či značné pohrdání nemajetnými a jsou schopni pro ty chudé vymýšlet sociální karty a důchodcovské bankomaty, podchytí TOP 09. Bude zdůrazňovat, že je tvrdá, ale slušná,“ myslí si Mitrofanov.

Přitom se bude podle něj Kalouskova strana ostře distancovat od jiných pravicových radikálů, které již dnes ztělesňuje Ladislav Bátora, Petr Hájek, Ladislav Jakl, ale především Václav Klaus.

„Až se zorganizují do politické strany, bude naoko pokračovat lítý boj uvnitř pravice. Jedni budou druhým vyčítat fašounství, ti jim zas vmetou do tváře pravdu a lásku,“ předpovídá Mitrofanov, podle kterého ale tyto spory mezi pravicovými subjekty nebudou překážkou pro jejich společné vládnutí.

Co by taková konstelace znamenala pro ODS je nabíledni. Nečasova strana je v ohrožení a potřebuje se reformovat, avšak situace vládní strany ji k tomu skýtá minimální příležitost a předčasné volby by pro ni nemusely dopadnout nejlépe.

Jak za takové konstelace možné ztrátě hegemonického postavení na pravici čelit, v ODS dle všeho nevědí. Faktem ale je, že jejich situace zůstává nadmíru složitá. A nic na tom pravděpodobně nezmění středeční kritika ministrů TOP 09 z úst jejich předsedy. 

(Psáno pro Deník Referendum; publikováno 25.8.2011, viz tady.)

Paroubek novou stranu nezaloží, zkusí transformovat národní socialisty

Expremiér Jiří Paroubek plánuje přestoupit k České straně národně socialistické, kterou chce situovat nalevo od ČSSD. Programově chce důraz klást na vlastenectví, ekologii či podporu živnostníků. Politologové hodnotí Paroubkův plán rozporuplně.

Bývalý premiér a expředseda ČSSD Jiří Paroubek vybuduje novou politickou stranu ze současné České strany národně socialistické (ČSNS 2005). Informaci přineslo středeční vydání MF Dnes, které to potvrdil první místopředseda národních socialistů Přemysl Votava.

Paroubkovi blízcí podle listu navíc tvrdí, že by k němu mohlo přejít pět až sedm zákonodárců ČSSD. Odchod prý tiše zvažují, ale nahlas to zatím nepřiznají. Paroubek by také zřejmě pozměnil název strany, v úvahu přichází například „ČSNS Národní socialisté“.

Národní socialisté již údajně jednají se sponzory a pracují na programu. Programově bude podle informací listu Paroubkův nový subjekt situován nalevo od sociální demokracie, vůči které se bude dle očekávání kriticky vymezovat. Strana se bude opírat - jak název napovídá - také o vlastenectví. Důraz pak bude prý klást i na ekologii a podporu živnostníků.

„Na projektu spolu spolupracujeme. Název strany se může změnit, ale není to ještě definitivní,“ uvedl pro MF Dnes první místopředseda národních socialistů Přemysl Votava. Současná ČSNS 2005 má podle něj asi 600 členů.

Paroubkův přestup je stále pravděpodobnější, definitivní ale není
V zákulisí se sice již nějaký čas spekuluje o datech, kdy by mohl být Paroubkův projekt odstartován, avšak podle všeho ještě není expředseda ČSSD pro svou stranu ztracen.

Jednou z verzí je státní svátek 28. října. Hovoří se i o tom, že by Paroubek mohl dostat jako „náplast“ za odvrhnutí plánu na vstup do jiného politického subjektu stínové ministerstvo financí, které nyní vede Jan Mládek.

To Deníku Referendum potvrdil i zdroj obeznámený se situací uvnitř ČSSD. Údajně totiž ještě existuje možnost dohody mezi Paroubkem a Bohuslavem Sobotkou spočívající v tom, že se Paroubek stane součástí stínové vlády a na projekt založení nového subjektu rezignuje.

Nicméně současný předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka se na začátku minulého týdne s Paroubkem sešel, avšak k oboustranně přijatelné dohodě nedospěli.

„Požádal jsem Jiřího Paroubka, aby zůstal v ČSSD,“ řekl minulé pondělí Sobotka k setkání s bývalým lídrem, kterého také vyzval, aby nezakládal nový politický subjekt. Sobotka s Paroubkem na prvním setkání ale společnou řeč nenalezli, prý budou dál jednat. „Budeme o té věci ještě dále hovořit,“ uvedl předseda sociálních demokratů.

Štěpení politických stran je projevem nevyzrálosti politické kultury
České politické strany se opakovaně nejsou schopny smysluplně a pro všechny zúčastněné přijatelně vypořádat se svými bývalými lídry. Ať příčinou roztržek byly osobní či programové neshody, nejeden expředseda politické strany tu zažil situaci, kdy se k němu jeho strana zachovala údajně macešsky.

Zda-li tomu tak fakticky bylo ve všech případech, je vedlejší, podstatná je především okolnost, že tu opakovaně dochází ke štěpení politických stran. Přitom ve vyspělých demokraciích je běžné, že skutečná a zavedená politická strana disponuje několika různými ideovými proudy, které sice spojuje určitá ideologie, avšak neznamená to, že je myšlenkovým monolitem.

„Naše politické strany se však s existencí těchto proudů velmi obtížně vyrovnávají. To však není zcela příklad Jiřího Paroubka. Ten totiž neodchází z ideových důvodů, ale spíše osobních. V ČSSD se cítí nedoceněn, strana však musí zvážit, co to pro ni znamená. Půjde-li o výrazné oslabení, nebo o pouze kosmetické znamenající úbytek několika málo procent voličů,“ uvedl pro Deník Referendum politolog Pavel Šaradín.

Podle něj je ale Paroubkova vlastní nedoceněnost založena na špatné interpretaci volebních výsledků z roku 2010. „Ukázalo se, že ČSSD není alternativou vůči politice Mirka Topolánka, ale součástí scény, kterou voliči odmítají. Alternativu představoval v těchto volbách úplně někdo jiný,“ myslí si Šaradín.

Paroubek nicméně opakovaně kritizuje současné vedení ČSSD za rezignaci na svůj program. A pokud můžeme věřit jeho slovům, pak právě rezignace sociálních demokratů na program ho namísto důsledného působení uvnitř ČSSD vede k úvahám o dokončení programové, organizační i personální přípravy alternativního politického subjektu.

„Nová strana levého středu s principiální a razantní politikou donutí ČSSD, aby 'nezpravicověla' příliš," napsal Paroubek před časem. Jinak řečeno, Paroubek se chce s národními socialisty vklínit do prostoru mezi sociální demokraty a komunisty.

Paroubek míří do prostoru obsazeném Bobošíkovou a Zemanovci
Podle politologa Jiřího Pehe je zřejmé, že expředseda sociálních demokratů se tak pokusí obsadit prostor, který již zabydleli Zemanovci a Suverenita Jany Bobošíkové.

I podle politologa Lukáše Jelínka bude Paroubkovou ambicí odčerpávat sympatizanty tradiční levici slyšící na výrazné národovecké tóny. „Tedy něco na pomezí ČSSD, národních socialistů a Suverenity,“ uvedl Jelínek již před časem pro Deník Referendum.

Patrně by podle Jelínka taková strana sice akcentovala sociální témata, leč v řadě dalších by se přibližovala pravici, jak již dnes činí Suverenita. „Nevím, kolik by oslovila voličů – přeci jen dochází ke generační proměně elektorátu, která s sebou nese jiné priority než měli čtyřicátníci či padesátníci před dvaceti lety –, ale paradoxně by asi neměla nouzi o politiky," myslí si Jelínek

Podle Peheho není nicméně Paroubek bez šance některé skupiny voličů přece jen nakonec přetáhnout na svou stranu. „Jiří Paroubek má schopnosti a potenciál k tomu, aby dostal národní socialisty do Sněmovny,“ myslí si Pehe.

Podle něj totiž současné vedení ČSSD nemusí vyhovovat tradičním až konzervativním voličům levice. „Existuje tu poptávka po agresivnějším a razantnějším stylu opoziční politiky, což je právě moment, kterým se pro Paroubka otevítá prostor,“ vysvětluje Pehe.

Podle Jiřího Pehe by dokonce Paroubkův odchod z ČSSD mohl sociální demokracii prospět na cestě k moderní levicové partaji.

„Sociální demokracii Paroubkův odchod výrazně nepoškodí. Myslím si dokonce, že naopak může dojít k pročištění řad ČSSD. Za Paroubkem totiž po Zemanovi odejdou další politici, kterým je blízký Paroubkův politický styl. A ČSSD se pak může stát čitelnější,“ myslí si Pehe.

Naopak Pavel Šaradín hodnotí Paroubkův záměr kriticky. Podle něj se totiž expředseda ČSSD ze svých chyb nepoučil, a obklopen stejnými lidmi se soustřeďuje na další mocenský zápas.

„To, že nejde o ideovou alternativu, nýbrž jen mocenskou, ukazuje, že jeho nový projekt nemůže dlouhodobě uspět,“ myslí si pak Šaradín, podle jehož slov by Jiří Paroubek dokázal mnohem více v sociální demokracii.

„Ale být jedním z mnoha, to on bohužel neumí,“ uzavřel politolog rozhovor pro Deník Referendum. 

(Psáno pro Deník Referendum; publikováno 17. 8. 2011, viz tady.)