Konec pravicové vlády bude dobrým důvodem ke spolupráci ČSSD a KSČM

Bohuslav Sobotka v neděli zopakoval, že jeho strana nepočítá s vládní spoluprací s VV ani s KSČM. Podle DR oslovených expertů stojí ale naopak ČSSD před úkolem vysvětlit veřejnosti, že odmítnutí pravicových reforem vyžaduje právě spolupráci na levici.

Předseda největší opoziční strany Bohuslav Sobotka v nedělním diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce opět veřejnost ubezpečil, že sociální demokracie po volbách nepočítá s vládní spoluprací s Věcmi veřejnými ani s komunisty. ČSSD by podle něj preferovala koaliční spolupráci či menšinovou vládu s podporou jiných partnerů. Koho tím myslí ale neuvedl.

„Není realistické, že se tato politická strana (VV), spíše soukromá firma dostane po příštích volbách do Poslanecké sněmovny, a ČSSD nepočítá s žádnou strategickou spoluprací s touto mafiánskou a klientelistickou strukturou," řekl Sobotka u Václava Moravce. ČSSD podle něj bude současně usilovat o to, aby funkční období pravicové vlády bylo co nejkratší.

Na dotaz, zda chce ČSSD spolupracovat s komunisty, Sobotka odpověděl, že si to příliš nepřeje. „Pokud se podívám na dnešní program KSČM, tak ten mě příliš nadějí nenaplňuje, takže já bych upřednostnil jinou formu koaliční spolupráce nebo dohody na bázi menšinové vlády," dodal.

Přitom podle v pondělí publikovaných dat by se do Poslanecké sněmovny dostaly pouze čtyři subjekty a současně by opoziční levicové strany v červnu podle modelu volebního zisku agentury STEM získaly v dolní parlamentní komoře ústavní většinu.

ČSSD by disponovala 91 mandáty a KSČM 31. Přes 120 mandátů pro levici ukázal už květnový průzkum. Pokud by se navíc po příštích volbách do Sněmovny dostali skutečně pouze čtyři strany, tj. občanští a sociální demokraté, TOP 09 a KSČM, předseda ČSSD by byl nucen svá současná prohlášení značně přehodnotit.

Radikální odmítnutí pravicových reforem vyžaduje spolupráci na levici
Podle politologa Milana Znoje by se současné vedení sociální demokracie mělo naopak pokusit přesvědčit veřejnost o prospěšnosti levicové vlády. „Nyní se jedná o to, aby ČSSD dokázala uvést pádné důvody, proč by případná spolupráce s komunisty byla výhodná nejen pro sociální demokracii, ale pro občany této země,“ myslí si Milan Znoj.

Podle politologa takovými dobrými důvody může být snaha sociální demokracie zastavit pravicovou vládu v jejích škodlivých reformách. A podle jeho názoru to bez pomoci komunistů – jak ostatně naznačují výsledky volebních preferencí – zjevně nepůjde.

„Nicméně pokud by řešením měly být předčasné volby, tak to nepůjde ani bez pomoci nějaké menší pravicové vládní strany,“ doplnil Znoj v rozhovoru pro Deník Referendum. Sobotka totiž v Otázkách Václava Moravce také uvedl, že pokud jeho strana uvidí jakékoli trhliny v soudržnosti současné vládní koalice, je připravena opětovně vyvolat hlasování o nedůvěře vládě.

„Přirozeně jako opozice budeme usilovat o to, aby funkční období této vlády bylo co nejkratší," uvedl v neděli předseda ČSSD. Podle Milana Znoje tak nyní ČSSD stojí před úkolem vysvětlit, že její radikální odmítnutí pravicových reforem vyžaduje spolupráci na levici, respektive že konec pravicové vlády je dobrým důvodem k takové spolupráci.

I podle sociologa Jana Kellera mají sice sociální demokraté plné právo zakazovat si spolupráci s levicovými subjekty, avšak pod jednou podmínkou. „A sice, že ČSSD dokáže i bez nich ochránit zájmy středně a nízce příjmových skupin obyvatelstva, které tvoří její volební základnu,“ myslí si Keller.

„Pokud ovšem ČSSD bez zbytku levice zájmy svých voličů ochránit nedokáže, bylo by od ní poctivé, aby to veřejně přiznala, a to nejlépe před příštími – doufám, že předčasnými – volbami,“ doplnil Keller pro Deník Referendum.

„Spolupráce s komunistickou stranou ovšem musí být omezená, podmíněná a v ideovém rámci navrženém sociální demokracií. Omezená musí být v tom smyslu, že nepůjde o vládní koalici, neboť tu nejprve musí být pozitivní zkušenost,“ uvedl pak pro Deník Referendum Milan Znoj.

Podle Znoje by pak spolupráce ČSSD a KSČM měla být podmíněná v tom smyslu, že musí být vázána na přijetí základních politických hodnot našeho polistopadového demokratického režimu, tedy přijetí členství v EU, členství v NATO a uznání toho, že listopadová revoluce byla odčiněním února 1948.

„Ideovým rámcem spolupráce by pak měla být pozice sociální demokracie usilující o reformu kapitalismu a obhajobu sociálního státu, a odmítnuta naopak ideologie sjednocené levice a všechny podobné, které navrhují skoncovat s kapitalismem a parlamentním režimem ve jménu utopických vizí beztřídní společnosti,“ uzavřel Znoj rozhovor pro Deník Referendum.

(Psáno pro Deník Referendum; publikováno 20. 6. 2011, viz tady.)